Na sobotu se domlouváme na ráno na osmou.
Už je tepleji, v noci snad nebude mrznout a je hlášeno sluníčko a slabý vítr.
A to se splnilo.
V osm se scházíme s Karlem na letišti, teploměr ukazuje 3.5 a to je skoro teplo.
Fouká slabounký vítr, sluníčko svítí skrz ranní opar a na letišti je příjemně.
Byl z toho takový malý sraz funrayistů!
V deset, když se rozcházíme, nám připadá úplně jarně!
Fouká více než ráno, ale jsme za horama a tak se to tady točí a mění od 2 do 4 m/s.
Je teplíčko a vypadá to fakt jako jaro!
Jen ta louka je nacucaná jak houba.
Já tu mezi nimi maturuji s Funrayem.
Místo je trochu složité, stojí se mezi dvěma vedeními 3 kV,
které jsou od sebe necelých sto metrů, osamělé stromy i řady stromů.
A kluci, kteří vykonávají se svými letadly Brownův pohyb, zahušťují prostor,
kterým se musím protáhnout s velkým Funrayem. Dopadlo to dobře!
Už mě dneska bolí nohy! Ráno s Karlem, potom s Ivanou na výlet, na nákup a potom s klukama.
Od sedmi do čtyř na nohou!
Ani se mi samotnému nechtělo, ale když je tak hezky, byl by hřích nejít ven!
Vítr z blbé strany, musel bych jet na Ranou a na to je pozdě.
Takže výsypka.
Teploměr ukazuje devět stupňů a vítr je mírný, mám tak prostor věnovat se nastavení letadla,
nehrozí mi zmrznutí jako v minulých týdnech.
Nastavil jsem si větší klapky na přistání,
nastavil jsem si větší klapky na termiku
a v termice jsem si natrimoval výškovku trochu na nataženo.
Létání je jen o klouzání, protože jsem v závětří za horami,
ale na zkoumání letových vlastností letadla to je téměř ideální.
Zase jsem se naučil letět s Funrayem pomaleji,
užil jsem si všech režimů, které Funray umí letět,
užil jsem si pohledů na krajinu osvětlenou večerním sluncem
a po vylétání 2.5 Ah a skoro hodině blbnutí jedu spokojeně domů.
Dnes už historické video [26.11.2018],
kde je vidět řezání z desky depronu (XPS) větší než je rozměr stolu stroje.
Tenkrát jsem zápasil s výkresem ve formátu AutoCAD,
nešlo mi oddělit vrstvu s popiskami,
čáry nebyly spojené tam, kde by spojené být měly.
Pomáhal jsem si programem Rhino 3D,
na několikrát jsem výkres opravoval.
Dnes bych to udělal jinak, výkres bych si dal jako podklad do Fusion 360
a obkreslil bych to. Těch pár čar bych měl za chvilku, určitě rychleji, než kolik času jsem věnoval opakovaným řešením chyb v původním výkresu.
V routeru jsem měl ještě Dremela
a řezal jsem srandovně malou rychlostí.
Ale měl jsem blbou zkušenost,
jak jsem v jednom výkresu v CAM neměl díl srovnaný s horizontem - jen malinko
a fréza jela nenápadně do stolu.
Od té doby jsem nabyl praxi a jde to všechno rychleji a s větší jistotou.
Je zamračeno, ale neprší! A je krásných 10 stupňů!
Fouká čerstvý západ, ale než se vyhrabu z práce, tak vítr hodně vadne.
Jedu zase na výsypku, ale na jiné místo.
Byl jsem tu vloni na průzkumu - viz Průzkum nových terénů.
Proti létu je louka krásně hladká.
Vítr je kolem tří metrů, s Funrayem alespoň zkusím hoblování za slabých podmínek.
Zatím nevím, jak moc ho mohu utahat.
Pokud vystoupám na motoru do sto metrů, svah nosí všude.
Terén přes les pode mnou klesá celkem o 80 metrů,
to je dost na to, aby to takto nosilo.
Ale lítat někde daleko vysoko je nuda.
Na hraně to je tak na F3Káčko nebo nějakého lehouše.
Chvílemi se s Funrayem držím,
ale jak vítr zvadne na 2 m/s,
pomalu padám pod hranu.
Když to zesílí přes 3 m/s, mohu zkoušet, co mi Funray dovolí.
A dovolí docela dost, ani jednou mi v zatáčce "neupadl".
Polítání pěkné, pocitově 15 stupňů (v zimní bundě ).
Setříhal jsem jen takový technický dokument.
Byla tma, i já měl problém se světlem, když bylo letadlo pod horizontem.
Kamera to nějak vytáhla, ale za cenu velkého šumu v obraze.
Půl šesté v zimě a ještě když je takto zataženo, je pozdě.
