Tak, jak jsem se seznamoval s oblastí CNC řezání,
často jsem narážel na zmínky o používání CAD programu Fusion 360.
Podobně v oblasti 3D tisku spousta lidí také mluvila o Fusion 360.
Sám už nějaký měsíc kreslím v programu Rhino 3D,
ale pořád mi chybělo něco více strojařského.
Tak jsem si řekl, že se s Fusion 360 více seznámím, že se s ním naučím pracovat!
Obrázek výše ukazuje projekt 3dsets.com
popsaný zde:
https://www.adeon.cz
. I to byl impulz k tomu brát Fusion 360 jako vhodný nástroj.
Začal jsem s Fusion 360 "intuitivně".
Podle dotazů různě na fórech to s Fudionem zkouší podobným způsobem spousta lidí.
Je lepší začít studiem a opravdu se naučit základy práce s programem,
tutorialů je spousta a jsou výukové materiály i v češtině
a odkazy na ně najdete i zde.
Je rychlejší věnovat několik večerů výuce dle těchto výukových materiálů
a chvilku cvičit na jednoduchých věcech,
než hned zkoušet složitější projekt
a náhodně lovit informace a rady po internetu.
Existují i školení, kde vás po zaplacení jednotek tisíc školitel začátky provede.
Nejsou to vyhozené peníze ani pro amatéra.
Někomu takové školení hodně pomůže, někdo je spíš na samostudium.
V každém případě začněte studiem základů práce s programem Fusion 360,
vrátí se vám to v budoucnosti,
ušetříte čas i energii - moje vlastní zkušenost!
Nejvíc mi ze začátku dalo přehledné seznámení s Fusion 360
a potom koukání na ukázku praktické práce:
Když jsem se seznamoval s Fusionem 360,
nechápal jsem zpočátku, že se vše dělá přes náčrty.
Snažil jsem se z jednoho náčrtu, který jsem si přepnul do 3D,
vytáhnout do prostoru těleso a to v prostoru tažením a tlačením ploch na něm tvarovat.
Pak jsem pochopil, jak mohu postupně přidávat náčrty kdekoli v prostoru,
jak mohou být náčrty mezi sebou provázány a docvaklo mi,
že to je ten pravý nástroj pro mě, který myslí jako strojař.
V náčrtech se pracuje s přesnými rozměry, s kótami, je to svět blízký třípohledovým výkresům.
Potom jsem ještě zjistil,
že se mohu v kreslení vracet v čase zpět,
že mohu rozměry dodatečně změnit a vše, co jsem nakreslil potom, se "přepočítá",
pochopil jsem, co znamená, že je Fusion nástroj parametrický.
Získal jsem nástroj, kterým mohu modelovat ve 3D v přesných rozměrech.
U složitých sestav se držím zásady co díl, to jedna komponenta.
Dbám na pečlivé pojmenovávání všeho. Pojmenovávám výkres - Design,
pojmenovávám vhodně vytvořené komponenty, objekty, skeče a geometrie.
Názvy by měly být takové, abych i po měsících pochopil, co a proč jsem kreslil.
U některých operací je výhodné vybírat v browseru nalevo
a bez pojmenování jeho položek bych se v tom seznamu za chvilku nevyznal.
Je dobré si pojmenovávat nejen objekty ve stromě v Browseru, ale i akce v timeline.
I tam je možnost pomocí Rename změnit default jméno nějakým názvem lépe popisujícím akci.
Ne na všechno se ale hodí pracovat s řezy a s přesnými rozměry.
Někdy je třeba vyšetřit složitý geometrický tvar, přes lofty a sweep to je těžkopádné.
Pak se hodí volnoplošné modelování - viz Volnoplošné modelování, T-spline.
Já bych to nedělal.
Podle mého názoru a zkušeností s jinými programy je to kontraproduktivní věc.
U technických věcí je pracnost učení anglických termínů a českých podobná a když se člověk naučí pracovat s anglickou verzí programu,
může bez problémů konzumovat informace, které jsou jen v angličtině. A těch je drtivá převaha!
Když mám program česky, musím ještě navíc "překládat", jak ten můj termín z mého počeštělého programu byl původně anglicky.
1 - Nauč se dobře pracovat se skeči,
je to základ všeho,
používej konstrukční roviny (Construct - plane) a projekce (ve skeči Project)
2 - Kótuj jen ty rozměry, na kterých ti záleží, zbytek řeš constrainty - vazbami
3 - Nespadni do pasti 3D skečů,
s 3D geometrií ve skeči se nepracuje dobře,
potřebuješ-li ji použít, znamená to,
že jsi předtím v určení geometrie nepostupoval správně
4 - Hierarchie sad nástrojů:
Solid, Surface, Form (schováno v Solid), Mesh -
Solid jsou nejrobustnější, v některých případech je lepší použít Surface,
pro volnější tvary Form a úplně volné Mesh.
Čím volnější, tím hůře se pak dělají zásadnější změny geometrie
nebo změny geometrie změnou parametrů.
5 - Hierarchie funkcí:
preferuj funkce v tomto pořadí - Extrude, Revolve, Sweep, Loft, Patch
6 - Nauč se cestovat časem.
Během modelování často není vše úplně jasné.
Když člověk narazí a zjistí,
že měl mnoho kroků předtím něco udělat jinak,
lze se na časové ose vrátit a změnit to.
Fusion pak přepočte - překreslí všechny následující akce.
Autor videa k tomu říká že
"minulost informuje budoucnost, budoucnost informuje minulost".
Je to trefný pojmenování toho,
jak člověk během modelování vytvoří několik iterací,
než se dostane k té správné geometrii.
7 - Cestování časem je nebezpečné.
Někdy i malá změna v minulosti způsobí chybu v následujících operacích
a ty potom může být těžké opravit.
(Libor k tomu říká,
že s prohlubující praxí se tato hrozba podstatně zmenšuje)
8 - Udržuj si pořádek.
Pojmenovávej si skeče i jiné prvky,
vytvářej pro jednotlivé díly sestavy samostatné komponenty (New Component).
Lépe se ti bude orientovat v historii modelování,
komponenty lze podle potřeby v sestavě spojovat k sobě.
9 - Začni s jednoduchým projektem,
který opravdu potřebuješ dotáhnout do konce.
Nepouštěj se do složitého projektu, ztratíš se v tom.
Začni jednoduchým, příště zkus něco složitějšího,
tak se postupně dostaneš na vyšší a vyšší úroveň svých schopností pracovat s programem.
10 - Mysli v první řadě jako inženýr
a až potom jako umělec.
Oficiální názvosloví se někdy trohu liší od běžné mluvy.
Položkám (1) a modelu (2) říká "design".
Trochu problém je, jak tomu říkat česky.
Já tomu, co ve Fusion vytvářím, říkám "výkres".
To je v kontextu programu trochu zavádějící, "výkres" je jeden z výstupů programu (viz Výkresy).
Lepší slovo je asi "model", když se programem vytváří 3D model součástky nebo celé sestavy.
Slovo model se ale zase v kontextu leteckého modelářství trochu plete.
Slovo design se dá také přeložit jako návrh, nákres.
Používám slovo návrh, někde zůstanu u lidového výkres.
Je to to, co se vytváří ve workspace DESIGN.