Pokud se řeže 2D z plošných materiálů, je všechno v pohodě.
Jestli řežete frézou 3 mm nebo frézou 0.8 mm, operace trvají stejnou dobu a v praxi netrvají dlouho.
Vyřezat přepážky trupu nebo žebra křídla trvá jednotky minut.
3D je úplně jiná hra.
Opracování povrchů, odebírání objemů vyžaduje mnohem mnohem více času než prosté řezání.
U řezání (2D) poloviční rychlostí posuvu než je rychlost maximální možná
znamená prodloužení operace třeba z 5 na 10 minut, nepodstatná věc.
U 3D operace to je rozdíl 2 hodiny a 4 hodiny, to už je sakra rozdíl!
U 3D operace je tedy cestou k udržení přijatelných časů zvyšování otáček frézy a posuvu.
Frézování do pěny je v pohodě, do balzy taky, ale běžná tuzemská měkká dřeva už kladou velké nároky na tuhost stroje.
A ta je relativně malá, však stroj váží jen 20 kilo.
Velký posuv rozdrnčí stroj a vede to až ke ztrátě kroků nebo zlomení frézy.
Při sníženém posuvu je operace provedena úspěšně, ale stroj je hodně hlučný.
Další možnost jak zkrátit čas operace je použití většího průměru frézy.
Velká fréza nedovede obrobit tak velké detaily jako fréza menší,
ale ubírá na jeden průchod násobně větší množství materiálu.
Ale generuje taky násobně větší síly a zde narazíte zase na tuhost stroje.
A taky vřeteno musí dávat potřebný kroutící moment.
Stepcraft-2/D.600 je při řezání desek překližky na přepážky nebo žebra křídla dostatečný stroj.
U 3D obrábění pěnových plastů nebo balzy to je v pohodě, jen časy už jsou dost dlouhé.
Obrábění měkkých dřev jde také, dá se vystrouhat z lípy, smrku kopyto pro lisovaní kabinky,
ale trvá to opravdu dlouho.
Při koupi stoje se lidi honí za výškou stroje,
chtějí obrábět na "jeden zátah" vysoké obrobky.
otevřít obrázek v novém okně
Při praktické práci pak narazí, nebo až při praktické práci si uvědomí,
že výška toho, co dokážou obrobit, je daná vyložením nástroje.
Frézy malých průměrů se stopkou 1/8", které běžně používám,
mají konec vyložený od čela kleštiny 20 mm až 45 mm.
Nad vrézou je unašeč s kleštinou,
nad tím je uchycení spindlu / vřetene.
To brání v obrábění svislých nebo strmých ploch do větší hloubky,
vřeteno frézky nemůže jít více dolů, protože do obrobku narazí ty věci nad frézou.
Jdou pořídit delší frézy, která mají větší vyložení,
ale tam narazíte na problémy s tuhostí celé sestavy.
Dlouhá tenká fréza bude vibrovat a ty vibrace vás donutí k významnému snížení
úběru, nebo vám obrobení materiálu znemožní.
Při vymýšlení jak a na čem budete obrábět vaše dílo je tedy třeba myslet i na toto omezení.
CAM programy, jako třeba Autodesk Fusion umí i tyto věci ohlídat,
lze u nich zadat parametry frézky - rozměry toho spindlu
i vyložení konkrétníhop nástroje a CAM ohlídá za vás, zda to někde nenarazí.
Je lépe mít počítač na té straně, ve které ruce držíte myš.
Praváci na pravé, leváci na levé.
Při operacích, kdy potřebujete něco na desce stolu rukou držet nebo posouvat a zároveň klikat myší, vyhnete se křížení rukou. A hlavně s těma zkříženýma rukama daleko nedosáhnete.
Po překližce a balze přišel na řadu sklotextit.
To je při ručním opracováním děsnej vopruz, tupí to pilky i nože,
milimetrový sklotextit je jak ocelový plech.
Sklotextit, který mám, má tloušťku 1 mm.
Vzal jsem kukuřici 0.8 mm (viz Fréza 0.8 - 3.0 mm) a na první dobrou díly vyřízl.
Router to jede bez problémů, zvládl by to i s vyššími posuvy.
Řez je čístý.
Musím se ještě naučit vrtání, protože operace Contour mě frézou nechá udělat dírky větší než 1.1 mm, mě by se hodilo vyvrtat právě těch 0.8 mm.
