Konstrukce stolu

Problémem stroje je konstrukce stolu. Stůl tvoří lamino deska (HPL-plate) tlustá méně než 10 mm. Deska je zastrčena do drážek v bočnicích stroje, podepřená je tedy jen na kraji. Pro upínání obrobků jsou určeny dva U profily, které jsou svými konci také zasunuty do drážky v bočnici a ve kterých je několik děr se závity, do kterých se zašroubují imbusy a těmi se přitlačí obrobek ke stolu. Drážky v bočnici pro tyto upínky jsou tři nad sebou, U profil tak jde nastavit do třech výšek.

Problém je i v té konstrukci stolu i v tom způsobu upínání.

otevřít obrázek v novém okně

Problém je v tom, že ta deska, která tvoří stůl, je málo tuhá. Šrouby, kterými se upevňuje obrobek, tlačí na obrobek, přes obrobek na desku stolu a ten se prohýbá. I když se ty šrouby neutahují "na krev", dělá průhyb běžně 0.5 mm a to je při práci s deskovým materiálem tlouštěk 2, 3, 5 mm problém. Při použití fréz o průměru větším než 3 mm rostou síly, které je nutno zachytit, utažení šroubů musí být větší a tím se dále zvětšuje průhyb.

Druhý problém je, že pod ty U profily se vleze jen materiál omezené výšky. Mezi U profilem v nejvyšší pozici a deskou je cca 15 mm. Pro upínání desek překližky je to ok, když ale budete chtít obrobit něco vyššího, budete mít s upínáním problém. A výrobce stroje se tímto problémem nezabývá. Nabízí za dalších deset tisíc "T-Slot Machine Table", duralovou desku s drážkami pro upínky.

Jak lze problém pořešit, ukazuji zde: Upínání

Piliny

31.03.2019

Po několikatýdenní nucené přestávce jsem se vrátil do dílny a začal řešit, proč mi stroj začal v ose Y ztrácet kroky. Postupně jsem měl větší a větší problémy s osou Y. Při řezání rozměrnějších věcí z překližky 4 mm se mi dost často stalo, že při větší délce řezu ve směru Y ujel řez až o několik milimetrů. Nejdříve jsem to přičítal tomu, že řežu tvrdou bukovou překližku, ale další práce končila zmetkem i při řezání měkčích materiálů. Takže co s tím!

Pustil jsem se do srovnání stroje pěkně od začátku, stejně jako to ukazují v instruktážním videu, které tady vidíte. Vypadá to zdlouhavě, ale jde to docela rychle. Já mám stroj na starém bytelném psacím stole, stál před čtyřiceti letech někde na katedře ve škole, ale stroj přeci jenom něco váží a zjistil jsem, že se deska stolu prohnula. Považoval jsem to za prvotní zdroj mých potíží. Ale i když jsem stroj přendal na jiný pracovní stůl, který je rovný a mnohem bytelnější, stroj ztrácel kroky i po celkovém srovnání a znovuseřízení. Byl jsem naštvaný!

Druhý den s chladnou hlavou jsem vše zkusil znova, ale výsledek stále stejný. Vrtalo mi hlavou, že všichni referují o ztrátách kroků v krajních pozicích portálu, když portál dojede k místu uložení pohybových šroubů, proto se povolují ty šrouby na čele, aby si stroj sám ustavil správnou pozici čel vůči vedení. Mě to však zadrnčelo a kroky ztratilo zpravidla někde uprostřed posuvu. Druhý den jsem odešel z dílny ještě víc pesimistický. Víkend v čudu a já mám na stole krám, který neuřízne ani balzu!

Večer sedím u kompu a v diskuzní skupině o Stepcraftech zrovna přistál nový příspěvek:

Jako že se nemá řezat bez odsávání a že se piliny dostanou všude a že se pak musí stroj vyčistit, jinak nefunguje. A že je opruz čistit všechna čtyři vedení, všechny čtyři šrouby.

V diskuzním vlákně hned naskákaly odpovědi se smajlíky a řečmi něco v tom smyslu, že to si musí každý zažít na vlastní pěst a jak je to príma čistit všechny čtyři šrouby a bez odsávání už ani ránu! To je přece můj případ! Strouhal jsem XPS, ty drobné piliny létaly všude, statická elektřina potvora je dotáhla i daleko od vřetene, ne vždy jsem seděl u stroje s hubicí vysavače v ruce.

Večer v jedenáct jsem se vrátil do dílny, otevřel jsem kryty na boku stroje, ale žádné velké znečištění jsem neviděl. Jen vazelína na šroubu byla černá. Na osách Z a X tak černá nebyla. Vzal jsem kartáček na zuby, benzín a šrouby osy Y jsem vyčistil a namazal. A zázrak! Most s vřetenem přejel bez zadrhnutí od kraje je kraji!

Celý rozradostněný jsem šel do nastavení stroje, vrátil akceleraci a maximální rychlost na původní hodnoty. Předtím jsem stroj kvůli ztrátám kroků v nastavení přibrzdil. Když jsem to nastavení chtěl zkusit, rozjel se krokový motor, most s vřetem se ale ani nepohnul a ještě motor vydává nezvyklý zvuk. Pohled za roh a hned vím, co se děje. Prasknul ozubený řemen, co pohání pohybové šrouby osy Y! Grrrrr .... to je konec víkendu!

Nový řemen

Nejdřív jsem koukal, kde bych v Praze řemen rychle sehnal, ale ten do mého stroje má atypickou délku 1020 mm, standardní délky řemenů jsou o několik cm delší nebo kratší. Řemeny s profilem T2.5 šířky 10 mm se dělají v délkách 950 a 1185 mm.

U Stepcraftu za něj chtějí 22 éček! Představa, že v provozních nákladech routeru budu mít taky pravidelný nákup řemenu za 22 Euro, byla hrozná. Koukal jsem i na řemeny T2.5 v metráži a zkoumal, jak se takový řemen dá slepit. Jde to, ale jednoduché to moc není a pevnost řemenu v lepeném spoji se udává poloviční.

Nakonec jsem sednul a sepsal svůj příběh do okénka "contact" na webu Stepcraftu a skoro obratem pišla odpověď. Dozvěděl jsem se, že v době, kdy mi stroj dodávali, jejich dodavatel řemenů neudržel kvalitu výroby a řemeny, které dávali do stavebnic, byly špatné. Za dva dny už byla obálka s novým řemenem u nás, jen zase zapracovala naše neblahá pošta. Byl jsem celý den doma, protože nám přivezli nábytek, viděl jsem z okna pošťačku, jak předává u sousedů důchod, ale já našel ve schránce papír "nezastižen". Pátek, naše vesnická pošta bude mít otevřenou až v pondělí. Mohl jsem mít řemen celý víkend, takto jsem si vyzvedl obálku s řemenem až v pondělí a místo zkoušení šel do práce. Nemám Českou poštu rád!

Když jsem obálku rozbalil, viděl jsem, že Stepcraft poslal nový řemen - zadara a přibalil ještě novější provedení napínací kladky. Až večer po práci jsem řemen nasadil a už to zase jezdí! Nastavil jsem zase původní rychlost pojezdu i akceleraci, snižoval jsem předtím tyto parametry, abych udržel přesnost v ose Y, a hned jsem zkusil vyříznout z překližky nějaké věci - úspěšně.

Nalevo nový řemen, napravo starý.