O vlekání podrobněji
Některé věci kolem létání aerovleků si zaslouí podrobnějí pohled.
Velké je krásné ...
Mít krásnou velkou maketu větroně je úasná věc. Takový stroj je krásný u na pohled, dobře se s velkým větroněm létá a je to vizitka vaeho stavebního umu a konstruktérského důvtipu.
Obří model a historický stroj přináí ale i různé provozní komplikace. Uvědomil jsem si to teď v Babicích, kde se letové počasí střídalo s detivým. Takový velký historický stroj není moné nechávat na pospas deti a větru a tak se musí s předstihem připravovat na změnu počasí. Zatím, co větroň běné velikosti se dá rozmontovat během několika minut a ukrýt třeba do auta, takový obr, jako je třeba Hols der Teufel Jindry Stejskala, je třeba začít rozmontovávat mnohem mnohem dříve. A často třeba i zbytečně, kdy deové mraky projdou jen okolo a nakonec nespadne ani kapka.
Proč to padá?
Série havárií vleků obřích modelů v letoním roce - viz například Havárie vlečné v Ústí a teď zase v Babicích nutí k zamylení, proč se tak děje.
Kdy jsem sledoval starty Václava Janka na akci v Ústí a posléze i havárii vleku (viz video bivoj_20080706.wmv ), zaznamenal jsem oscilace rychlosti vlečné, které při vleku meních lehčích větroňů nejsou patrné. Stačí průlet rozruchem vzduchu, kdy nejdříve vlečná a potom i vlečený větroň mění rychlost letu. Vlečený větroň dokáe vlečnou výrazně přibrzdit a nemění na tom ani pouití výjimečně silných motorů. Největí roli hraje hmotnost vlečné a její aerodynamický odpor, kdy jsou tyto veličiny mnohy několikanásobně větí ne u vlečného stroje.
V Ústí jsem po havárii přijal tezi, e pád vlečné byl zapříčiněn vysazením vysílače. Zvlá potom, co jsem se dozvěděl e s vysílačem byly problémy i později při létání s jiným modelem.
Potom jsem byl svědkem dalí havárie v Babicích. Tam byly letové podmínky jednoduí ne na letiti v Ústí. Zatím co v Ústí se piloti potýkali se silným větrem a se svahovým prouděním těsně po vzletu, v Babicích je rovina a vítr skoro nefoukal. Chování celého vleku vak bylo obdobné. Mírné pulzování rychlosti s prověováním lana a jeho opětovným napnutím s viditelným přibrděním vlečné. A to oba piloti letěli opatrně v mírném stoupání bez zbytečných nebo hrubých zásahů do řízení.
První let byl problematický a Rudla Helmer si ztěoval, e vlečná uhýbá kam chce. Druhý let skončil katastrofou, kdy větroň přibrzdil vlečnou tak, e ta spadla do vývrtky a bohuel se nepodařilo uvolnit vlečné lanko.
Tuto zkuenost mi potvrdili i jiní piloti, kteří podobné problémy zaznamenali u meních modelů, ale v obdobné konfiguraci vleku. Tedy výrazně těí a větí vlečený větroň ne vlečná.
Proč vlečné padají?
Ve svém vlečném Piperu mám poměrně slabý motor 116ccm a jsem omezen váhou větroně 20kg. Takto těké větroně u tahám dost nerad, protoe je to hranice moností vlečné i motoru a začínají se projevovat vlivy, které mohou způsobit pád. Rozeberu postupně různé vlivy, které mohou vést k havárii. Hned na začátku bych chtěl podotknout, e tyto názory a poznatky jsou shromáděny za poměrně krátký čas, co se vlekání věnuji. Dalí zkuenosti neustále získávám. |
vce ...
Nejde to vypnout
Ukazuje se, e běně pouívaný mechanizmus závěsu vlečného lanka na vlečném stroji nefunguje dobře u modelů, kdy celková hmotnost obou letících modelů převyuje cca 40 kg.
Mechanizmus dokáe dobře vypnout ve chvíli, kdy vlek letí v běném reimu. To je přiměřené stoupání s mírnými změnami tahu v lanku. Pokud se vak vlek dostane do krize a tah v lanku se zvětí, není moné tento záves otevřít a lanko odhodit. |
Nepomohla ani instalace stále silnějích serv. Dostane-li se vlek do letového reimu, kdy není moné ani na chvilku sníit tah v lanku (manipulací s plynem například, sníením rychlosti stoupání ...), stává se spojení s vlečeným větroněm pro vlečný stroj spojením smrtelným.
zpátky na: Organizace létání │ dál: Aerovlek - Otázky a odpovědi
přehled kapitol:
- Jak se dostane do vzduchu
- Hod modelu
- Gravitační start
- Start na gumicuku
- Start modelu na ňůře
- Start na navijáku
- Pomocný motor
- Motorizace
- Pomocný motor na zaklápěcím pylonu
- Speciální případy
- Pohon ve pici
- Dalí monosti
- Start vynesení na motorovém modelu
- Aerovlek
- Jaký motorový model pro aerovlek?
- Závěs vlečné
- Závěs podle Vojty Součka
- Závěs podle Ivo Makového
- Jaký větroň pro aerovlek?
- Závěsy vlečného lanka na větroni
- Standardní závěs vlečného lanka větroně
- Závěs vlečného lanka větroně systém Wanitschek
- Maketový závěs vlečného lanka větroně
- Vlečné lanko
- Létání aerovleku
- Pilotá větroně
- Pilotá vlečné
- Organizace létání
- Aerovlek podrobněji
- Aerovlek - Otázky a odpovědi
- Aerovlek - Články
- Kde se to létá
- Akce, kde se aerovleky létají
- Varianty vlečných
(zveřejněno v rubrice Modely letadel | Makety větroňů | Aerovleky)