image

Hodstálý odkaz / permalink

21.12.2003

Hod modelu je zdánlivě jednoduchá věc. Hází-li model někdo, kdo tomu vůbec nerozumí, je na katastrofu zaděláno. Poučte své kamarády, tatínky, maminky, kteří budou váš model poprvé házet. Jak tedy model hodit?

Následující návod je o házení malých až středních modelů. A je určen začátečníkům, kterým doporučuji pro první starty využít služeb pomocníka.

Před startem

Domluvte se, že pokyn ke startu budete dávat vy. Vy víte, zda máte vše zapnuté, vy víte, že jste připraveni. Pomocník bude stát před vámi, bude držet model přibližně v těžišti. Startuje se samozřejmě proti větru a směrem z kopce dolů.

v kostce


  • využijte služeb pomocníka
  • domluvte se předem
  • startu velíte vy
  • startujte proti větru
  • startujte z kopce dolů

Přezkoušejte funkci rádia. Ověřte, že je zapnutý přijímač i vysílač. Aktivně zkontrolujte, zda mají výchylky kormidel správný smysl. Přesvědčte se, že máte vytaženou anténu vysílače.

Vlastní start

Pomocník drží model v těžišti v jedné ruce tak, že je špice modelu skloněna mírně pod horizont. Pokud je třeba model držet až za těžištěm, podpírá si špici modelu druhou rukou.

váš prohlížeč musí podporovat prohlížení SVG grafiky Na váš pokyn hodí pomocník model vodorovně nebo mírně směrem k zemi. Může si pomoci popoběhnutím dvěma či třemi kroky.
Start se ziskem výšky

Pokud se starty už daří, můžete zkusit získat hodem větší výšku. Pomocník hodí model větší silou a mírně vzkůru. Opravdu mírně. Podstatná je vyšší rychlost modelu. Ne strmý úhel stoupání.

Nejčastější chyba úplného začátečníka při prvních hodechstálý odkaz / permalink

10.08.2014

Co je nejčastější chybou začátečníků při házení modelu? Nejčastěji je k vidění slabý hod. Model se rozplácne o zem kousek před modelářem, případně malou chvilku letí a ve snaze udržet ho v konstantní vzdálenosti od země ho pilot přetáhne, až model spadne do vývrtky. Týká se to modelů bezmotorových i motorových. Jak odhadnout sílu hodu?

Když začátečník bere svůj první model do ruky, připadá mu křehký a zranitelný. Přirozeně se bojí hodit ho trochu silou. Aby ale půlkilogramový nebo kilogramový model letěl, potřebuje rychlost, bez rychlosti se nevytvoří na křídle dostatečný vztlak a model skončí nazadržitelně v zemi před vámi. Ta potřebná rychlost může být třeba 20 km/h. Kolik je ale potřeba síly, aby model takovou rychlost nabral?

Vezměte si do ruky něco podobné hmostnosti jako má váš model (velké jablko?) a zkuste ho hodit tak, aby doletělo sedm osm metrů před vás. To už budete mít přibližnou představu o tom, že se musíte do hodu trochu opřít, abyste modelu udělili potřebnou rychlost. Tři sta gramový model stačí hodit zlehka, šesti set gramový už nějakou sílu potřebuje, do kilogramového modelu už se musíte opřít více, jeden a půl kilogramový model už je jak házení půlky cihly image

Ono se to těžko popisuje, není nad vlastní zkušenost. Prostě se do hodu dostatečně opřete a nebojte se. Model musí při nešetrných zásazích do řízení nebo přistáních typu pád na zem snášet větší síly, než jaké vzniknou při vašem hodu.

(K napsání toho článečku mě přivedla osobní zkušenost se začátečníky a opakující se diskuze nováčků na internetu, kde si ztěžují, že jejich model neletí a po odhození se nedá vůbec řídit)

Jakou rukou hážete modelstálý odkaz / permalink

13.04.2009

? Jakou rukou hážete model a který knipl při tom nedržíte? Křidélka nebo výškovku.
O< Volba ruky při házení modelu vychází více nez z čehokoli jiného z přirozené preference šikovnější a většinou i silnější paže. U praváka to bývá pravá ruka.

To, jestli druhá volná ruka drží knipl výškovky nebo knipl křidélek tedy záleží spíše na tom, v jakém modu vysílač provozujete. Tedy jaké funkce máte na kterém kniplu. Také způsob, jak vysílač držíte, zda jako palcový nebo jako pultový. U pultového vysílače jde volnou rukou příslušný knipl dobře ovládat, u placového rádia bývá celá ruka zaměstnána vlastním držením vysílače.

Já házím pravou rukou a levá ovládá výškovku. Je to výhodnější než ovládat křidélka. Ale když je model řádně zaklouzán, tak je to podružná záležitost. Svědčí o tom i to, že někteří piloti hážou velké větroně obouruč a vysílač leží před nimi na zemi.

Hod velkého těžkého modelustálý odkaz / permalink

21.12.2003

Pokud je model těžší - 5, 7 nebo 10 kg - musí být házející připraven udělit modelu příslušnou energii. To už nelze realizovat prostým máchnutím ruky. Tolik síly nikdo v ruce nemá. S modelem je třeba opravdu se rozběhnout a vrhnout ho vstříc živlům opravdu silou. Čím menší protivítr, tím větší silou je třeba model urychlit.

Zkušenosti místníchstálý odkaz / permalink
21.12.2003

Protože mě stále trápí možnost hodu Luňáka z ruky na svahu, tahal jsem dnes na letišti rozumy z Jirky, který kdysi postavil VSO 10 o rozpětí 5m. Model prý měl 7 kg a šel krásně házet.

Jak velký model lze tedy vypustit na svahu z ruky?stálý odkaz / permalink
13.11.2005

Otázkou je, jak velký model půjde ještě na svahu vypustit z ruky, aby to neskončilo jeho havárií. Podstatné jsou přírodní podmínky. Tedy strmost svahu, jeho převýšení a charakter terénu pod vámi.

Samozřejmě také záleží na tom, zda je větroň zalétnutý a vytrimovaný a důležitá je také pilotova zkušenost. Je to totiž také otázka nervů.

Určitě je vhodné využít při startu služeb pomocníka. Alespoň při prvních startech.

Malé modely od 1.5 do 3 m a do hmotnosti 3 kg se startují jako každý jiný větroň. Jediným problémem může být konstrukce trupu. Ta by měla umožnit bezpečné uchopení trupu při hodu bez toho, že by vrhač trup prsty promáčkl. Modely této velikost lze házet i na mírných svazích se slabším svahovým prouděním.

image
http://www.tmrcsailplanes.com

Větší modely 3 - 4 m rozpětí a hmotnosti do 4 kg již činí problém udržet ve větru jen jednou rukou držením pod trupem. Je třeba si pomoci druhou rukou, která drží náběžku jednoho křídla a drží balanc. Hod takového modelu však nečiní potíže.

Modely 4 - 5 m rozpětí 5 - 8 kg těžké se už nejenom při startu obtížně drží ve větru, ale je obtížnější jim udělit hodem dostatečnou rychlost. Nejde už je proto házet na mírném svahu se slabým svahovým prouděním. Za silnějšího větru a na svahu který dobře nosí není hod problémem. Model lze do větru "položit".

Modely větší než 5 m s hmotnostmi přes 10 kg je už na našich běžných svazích obtížné startovat. Takové modely lze vypouštět na opravdu strmém a dostatečně dlouhém svahu hodem "dolů". Že jde hodit opravdu velký model a to dokonce vlastními silami dokazují tyto fotografie z létání v průsmyku Hahnenmoos. Model má 7 m rozpětí a hmotnost 15 kg.

image
image
http://www.scalesoaring.co.uk
Ukázky startu těžkých modelů na svahu hodem z rukystálý odkaz / permalink
18.12.2011

Lepší jednou vidět než 10x slyšet!

Určitě je vhodné využít při startu služeb pomocníka. Alespoň při prvních startech.

Malé modely od 1.5 do 3 m a do hmotnosti 3 kg se startují jako každý jiný větroň. Jediným problémem může být konstrukce trupu. Ta by měla umožnit bezpečné uchopení trupu při hodu bez toho, že by vrhač trup prsty promáčkl. Modely této velikost lze házet i na mírných svazích se slabším svahovým prouděním.

image
http://www.tmrcsailplanes.com

Větší modely 3 - 4 m rozpětí a hmotnosti do 4 kg již činí problém udržet ve větru jen jednou rukou držením pod trupem. Je třeba si pomoci druhou rukou, která drží náběžku jednoho křídla a drží balanc. Hod takového modelu však nečiní potíže.

Modely 4 - 5 m rozpětí 5 - 8 kg těžké se už nejenom při startu obtížně drží ve větru, ale je obtížnější jim udělit hodem dostatečnou rychlost. Nejde už je proto házet na mírném svahu se slabým svahovým prouděním. Za silnějšího větru a na svahu který dobře nosí není hod problémem. Model lze do větru "položit".

Modely větší než 5 m s hmotnostmi přes 10 kg je už na našich běžných svazích obtížné startovat. Takové modely lze vypouštět na opravdu strmém a dostatečně dlouhém svahu hodem "dolů". Že jde hodit opravdu velký model a to dokonce vlastními silami dokazují tyto fotografie z létání v průsmyku Hahnenmoos. Model má 7 m rozpětí a hmotnost 15 kg.

image
image
http://www.scalesoaring.co.uk

Start velkého těžkého modelu gumicukemstálý odkaz / permalink

29.12.2009

Tomáš Fiala používá 7 m gumy ø15 mm a 15 m šňůru. Gumu kotví do V. Katapult popsal na stránkách některého z našich modelářských časopisů. Model startuje ze země. Natáhne katapult a zajistí v natažené poloze lankem zaháknutým v pedálu. Připojí model, postaví se za něj, sešlápne pedál a model se rozjede a odlepí ze země.

Podobné zařízení he popsáno zde: http://www.scalesoaring.co.uk .

Já používám gumu z gumicuku Maxi nataženou do V. Bez lanka. Startuji tak Luňáka, 4 m rozpětí, 7.5 kg. Háček mám umístěný tak jak bývá běžné pro starty na gumicuku nebo navijáku: Háček. Model hážu z ruky.

image

image
Start na svahu - video stálý odkaz / permalink
30.12.2009

nebo
kolmal_info_lunak_start.mpg - 16 MB, start na svahu pomocí gumicuku


zpátky na: Jak se dostane do vzduchu │ kam dál: Gravitační start


přehled kapitol:

  1. Jak se dostane do vzduchu
  2. Hod modelu
  3. Gravitační start
  4. Start na gumicuku
  5. Start modelu na šňůře
  6. Start na navijáku
  7. Pomocný motor
  8. Motorizace
  9. Pomocný motor na zaklápěcím pylonu
  10. Speciální případy
  11. Pohon ve špici
  12. Další možnosti
  13. Start vynesení na motorovém modelu
  14. Aerovlek
  15. Jaký motorový model pro aerovlek?
  16. Závěs vlečné
  17. Závěs podle Vojty Součka
  18. Závěs podle Ivo Makového
  19. Jaký větroň pro aerovlek?
  20. Závěsy vlečného lanka na větroni
  21. Standardní závěs vlečného lanka větroně
  22. Závěs vlečného lanka větroně systém Wanitschek
  23. Maketový závěs vlečného lanka větroně
  24. Vlečné lanko
  25. Létání aerovleku
  26. Pilotáž větroně
  27. Pilotáž vlečné
  28. Organizace létání
  29. Aerovlek podrobněji
  30. Aerovlek - Otázky a odpovědi
  31. Aerovlek - Články
  32. Kde se to létá
  33. Akce, kde se aerovleky létají
  34. Varianty vlečných

(zveřejněno v rubrice Modely letadel | Větroně)

Poznámka: Pokud se vám nezobrazují některé obrázky na této stránce, nepoužíváte pravděpodobně prohlížeč s podporou SVG grafiky. Pro řešení tohoto problému se prosím podívejte na stránku Nezobrazují se mi obrázky SVG.