image

Létání

Dneska nicstálý odkaz / permalink

09.10.2005

Pod dojmem včerejšího dne jsem už večer začal připravovat Luňáka. Včera jsem si ověřil sejití s modelem ve vzduchu z vrcholu Rané až dolů na cvičnou loučku na jihovýchodní straně. Nechce se mi s Luňákem sedat do kamenů na vršku a tak bych si dal tak hodinku nahoře, sešel bych dolů a létal ještě dole. Dole je potom luxusní přistávací plocha. Baterky v modelu mám na mnohahodinové létání (3Ah). Předpokládá to ale start bez pomoci gumicuku. Neměl by mi ho kdo sbalit. Bude-li ale foukat stejně jako v sobotu, klidně do takového větru Luňáka "položím" bez pomůcek.

Bohužel od rána se nehne lísteček a ani údaje meteostanic nedávají naději. Všude 3 m/s "variábl". Nikam nejedu. :-(

Půjde to dneska?stálý odkaz / permalink

29.10.2005

Včera to tak pěkně foukalo. Večer jsem nachystal Luňáka a dal dobíjet jeho přijímačové aku 2 x 3000 mAh. Jen jestli bude foukat stejně jako včera.

Situace vypadá podobně jako včera. Sleduji aktuální počasí:

  • 7 hod - 12 m/s, směr 150, 4.4 C
  • 8 hod - 14 m/s, směr 140, 4.1 C (vítr se stáčí k východu :-( )
  • 9 hod - 14 m/s, směr 150, 4.2 C (to už je zase dobrý směr)
  • 10 hod - 10 m/s, směr 150, 3.7 C

Předpověď přízemního větru dává stejně silný vítr, ale oproti včerejšku bez poryvů.

V půl jedenácté se definitivně rozhoduji, že pojedu zase na Vitišku. Bohužel Martin dnes nemůže a tak budu poletovat sám. Dávám echo mámě, že ji vyzvednu cestou za půl hodiny. Nakonec mi to trvá hodinu, než všechno nanosím a překontroluji. Luňák pojede tentokrát vedle mě uvnitř v autě.

image

Cesta nahoru je zase zážitek pro oči.

image
foto 2

Montáž mi připomíná montáž motoráka. Nasadit výškovky, zajistit gumou, připojit táhla, zajistit čepy. Nasunout planžety křídla, nasunout křídla, protáhnout kablíky serv křídel dírami v centroplánu, našroubovat a utáhnout pojišťovací imbus šrouby. Nastrkat do přijímače 6 kablíků serv v křídlech, smyčky kablíků zajistit, aby nemohly spadnout na táhla do trupu. Zapojit obě baterky, zapnout, přezkoušet pod zátěží oba akupaky. Přezkoušet smysl všech výchylek, výchylek v letových režimech, rozhození křidélek v butterfly. Půlhodina uteče jako nic.

image
foto 3

Potom natáhnout na louce gumu do V a doprostřed navléknout kroužek na klíče. Donést letadlo po louce ke gumicuku, napnout gumu, zavěsit kroužek za háček, zvednout model do úrovně ramen (to už s ním vítr cloumá), držet ho jednou rukou a anténu vysílače protáhnout pod oběma větvemi gumy doleva a vysílač odstrčit doleva na bok ...

image
foto 4
... chytit náběžku levou rukou a zvednout 7 kg nad hlavu ...
image
foto 5 - to je záklon!
... ještě trochu napnout gumu ...
image
foto 6
... hodit ...
image
foto 7
... ulovit vysílač, který se klinklá někde na boku ...
image
foto 8
... a za chvilku se vyhákne guma z háčku ...
image
foto 9
... a už letí! Pohoda.
image
foto 10

Osahávám si prostor. Je to trochu jiné kafe než s malým Ocelotem. Luňák vypadá, že letí pomalu, ale když vidím, jak rychle prolétnu napříč prostor před sebou ... Taky při průletech po hraně silnice se musí více přemýšlet dopředu. Zatím, co u malého lehkého modelu lze oblouk zatáčky při špatném rozpočtu jednoduše zkrátit razantním přitažením, to u takového modelu s takovou hmotou nejde. A naopak turbulence nad hranou silnice je modelu ukradená. Sedí jak přibitý a jen nahoru dolů cvičící konce křídel dávají tušit, že model prolétá turbulencí.

Užívám si dynamiky velkého stroje. Přemety jsou prostě úžasné. Hmota protáhne stroj stoupavou částí přemetu a při vybírání je naopak cítit, jak se vydaná energie během sestupu akumuluje. Také směrovkou se dá opravdu ocasem zametat a když se za ni správně vezme, dělá Luňák krásné souvraty.

image
foto 11
image
foto 12
image
foto 13
image
foto 14

Dal jsem tři lety. Celkem 1 hodinu 40 minut. Foukalo více než včera. 10 - 12 m/s.

image
foto 18
Start na svahu - video stálý odkaz / permalink
30.12.2009

nebo
kolmal_info_lunak_start.mpg - 16 MB, start na svahu pomocí gumicuku

Video z létánístálý odkaz / permalink
17.05.2006

kolmanl_info_vitiska_20051029.avi - [8 minut, 156 MB] Létání s Luňákem na svahu v Krušných horách.

Není kontrola jako kontrolastálý odkaz / permalink

29.10.2005

Při létání se ukázalo, že provoz modelu vyžaduje více pozornosti než jsem si navykl u menších modelů.

Při prvním letu jsem si vyzkoušel nálet na přistání s naplno vytaženými vztlaky (vnitřní klapky jdou dolů 80 stupňů). Hned první se mi povedl a Luňák si rozvážně kecl do vysoké lebedy pode mnou.

Před dalším letem jsem přestavoval polohy a dráhy některých klapek (na křídle jich je šest), protože v některých polohách klapek se Luňák nakláněl na stranu. Vše jsem si přezkoušel. Při druhém startu mi gumicuk brnknul do antény vysílače. Luňák po odpoutání od gumy silně visel na levé křídlo. Musel jsem držet plná křidýlka kontra, abych náklon vyrovnal. Na křídlech jsem viděl vyklopené vztlaky a došlo mi, že se mi při tom házení přehodil přepínač letových fází. No a že ty klapky na přistání se vysouvají nějak asymetricky. Levá míň. Rychle jsem přepnul zpět a létal. Když jsem si zkusil ve výšce klapky vysunout, Luňák klonil zase doleva, ale dalo se to vyrovnat snáze, než při startu.

Po přistání jsme klapky zase kontroloval a srovnal jejich dráhy. Při třetím letu se mi zase přepínač na vysílači přepnul, ale už jsem věděl o co jde. Rychle jsem přepnul zpět a létal. Všimnul jsem si ale už během vzletu, že levá klapka se nevysouvá skoro vůbec (je to vidět i na snímku 9 výše, že je vysunutá jen klapka na pravém křídle).

Když jsem si zkusil ve výšce klapky vysunout, Luňák klonil zase doleva, ale tentokrát se to vyrovnávalo mnohem hůře. Zkusil jsem nalétávat na přistání bez vztlaků, ale to byl Luňák proklatě rychlý. Když jsem je vysunul, tak se zase nedal udržet náklon.

Nakonec jsem se rozhodl, že půjdu na přistání v pravé zatáčce v pravém náklonu se vztlakovkou vysunutou jen na tom pravém křídle. Nalétl jsem dobře, rychlost vytrácel dobře. Ale když jsem byl tak 3 m nad strání, tak se Luňák začal naklánět doleva do stráně. I když jsem dal plná křidýlka kontra, tak chudák narazil křídlem. Trup byl tak 1.5 vysoko. Byly z toho hodiny.

Příčinou problémů asi bylo, že jsem při přistání ty vztlaky vyklopené hluboko dolů těsně před dosednutím nezatáhl a asi jsem očesal převody serva. Na zemi klapka chodila, ale ve vzduchu proud vzduchu servo přetlačil. Předsvědčil jsem se na zemi. Klapka se vysouvala jak má, ale prstem s ní jde malou silou hýbat.

Jak křídlo narazilo o zem, ozval se nehezký zvuk. Normálně by takový náraz 7 kg ve směru nosníků vedl ke zlomení křídla. Ale tohle zdá se vydrželo. Výsledkem je varhánkovité ucho a polámané přepážky v trupu. Jenom.

Pro mě z toho plyne poučení, že před letem je třeba řídící plochy vyzkoušet tak, že za ně trochu vezmu.

Drobné šrámystálý odkaz / permalink

31.10.2005

Zkontroloval jsem škody, které jsem utržil při létání na Vitišce.

Jedna polopřepážka v trupu v centroplánu je na jedné straně odlepená. Lože výškovkového a směrovkového serva je prasklé. Servo klapky, která se za letu nevysouvala je v pořádku. Problém byl ve vylomané páce serva. Dal jsem tam takovou páku, co se dá povolením šroubku prodlužovat nebo zkracovat. U té se na jedné straně ulomily pacičky, které přenáší kroutící moment mezi dvěma díly páky. Na jednu stranu tak páka prokluzovala, na druhou se chytla, protože ne jedné straně pacičky byly.


imagePrvní aerovlek?A co dnes?image