Co bych dnes udělal jinak
Jsou věci, na které člověk přijde po nějaké zkušenosti. I u Luňáka jsem na něco přišel až během jeho provozu.
Jsou věci, na které člověk přijde po nějaké zkušenosti. I u Luňáka jsem na něco přišel až během jeho provozu.
Když jsem vymýšlel náhony na klapky, byla mi u vnitřních klapek dodaná páka krátká. Viz Náhon klapek na křídle. Udělal jsem si svoje delší.
Dnes bych na to šel asi jinak. Páku bych u vnitřních klapek, které mají závěs na dolním povrchu křídla, dal nahoru. Docílil bych tak přijatelných kinematických poměrů i s krátkou pákou.
Rozebiratelné připojení serv v křídlech mám realizováno kablíky s konektory Hitec. Kablíky s konektorem přesahují konec křídla asi o 25 cm. Při nasouvání křídla na planžetu musím kablíky prostrčit otvorem v trupu. Po nasunutí křídel a doražení k trupu zapojím šest těchto kablíků do protikusů, které přivádějí signál a napájení z rozvodné desky. Viz Zadání.
Je to poměrně pracné (kablíky musí být číselně označeny) a hlavně v trupu je třeba se vypořádat s 6 plandajícími smyčkami kablíků, aby se nezapletly do pohybujících se částí.
Dnes bych zabudoval konektor do kořene křídla, který se zapojí doklepnutím křídla. Křídlo je u Luňáka pojištěno mohutnými imbusy a tak nehrozí rozpojení tohoto konektoru za letu. Zbavil bych se tak chumlu kablíků v trupu.
Serva výškovky a směrovky mám na překližkové desce za sedačkou pilota v centroplánu. Deska je výškově přibližně v polovině výšky trupu. Výstupní kotouče serv tak vycházejí těsně pod osu zajišťovacích šroubů křídla.
Při šroubování zajišťovacích šroubů se tak klíč plete do lanek ke směrovce i do bovdenů výškovky
Dnes bych dal desku serv do trupu mnohem níže. Zlepšil bych si tak přístup ruky do oblasti centroplánu.
zpátky na: Videa
přehled kapitol:
(zveřejněno v rubrice Modely letadel | Co dělám? | S čím létám | Luňák)