Model je třeba před prvním letem připravit a platí to i pro zakoupené sety. Spěch se nevyplácí. Připravte se v klidu doma, kde to je jednodušší, než na louce!
V kostce
Zkontrolujte polohu těžiště modelu, zda je v místě udávané návodem nebo výkresem. Pokud není, model vyvažte buď posunutím akumulátoru v modelu nebo umístěním přídavné zátěže. Kousek olova, vyvažovací tělíska pro vyvyžování kol aut a podobně. K vyvažování stačí podepřít křídlo letadla prsty ruky.
Nevyvážený model bude nestabilní nebo neřiditelný a vy nebudete schopni s ním normálně letět.
Závaží, kterým model vyvažujete, nebo akumulátor musí být v modelu zajištěny proti pohybu!
Na modelu si polohu těžiště vyznačte.
Teď jdete ven s modelem vyváženým, s polohou těžiště tam, kde má být. Ale už po několika správkách nebo po výměně akumulátoru za jiný s jinou váhou se může těžiště posunout. Nebo se vybavení modelu uvnitř trupu posune při nešetrném přistání. Když budete mít jeho správnou polohu vyznačenou, snadno si těžiště modelu kdykoli překontrolujete.
Já používám lihový fix a na trupu si polohu těžiště poznačím šipkami z obou stran v rohu v přechodu křídlo trup. Potom stačí model položit na vztyčený palec a ukazováček a pokud je model ve vyváženém stavu a prsty jsou v místě šipek, je vše v pořádku. Zkoušet by se to mělo v závětří.
O tom, jak přiřadit ovladače vysílače jsme už mluvili zde: Funkce kniplů
Je-li model postaven a sestaven, rádio zapojeno, serva připojena, táhla ke kormidlům zapojena, je čas to vyzkoušet. Při zkoušení si dejte pozor na vrtuli, doporučuje se na toto zkoušení vrtuli sundat.
Při vychýlení kniplu k sobě - říká se tomu "přitažení" - se výškovka vychýlí nahoru a model zvedá nos. Při vychýlení od sebe - říká se "potlačení" - se výškovka vychýlí dolů a model kloní nos dolů.
Až vše vyzkoušíte, dobijte zdroje.
Je dobré nastavit si varování před vybitím akumulátoru vysílače. Když vysílač vydrží na jedno nabití fungovat třeba pět hodin, tak se může zdát, že to je zbytečnost, že tak dlouhou dobu létat nebudete. Ale třeba zapomenete večer před létáním vysílač dobít a ještě strávíte nějaký čas nastavováním vysílače. A k vybitému vysílači za letu už je jen kousek!
Vysílače mají nastavení, při jakém napětí má vysílač varovat, že má vybitý akumulátor. Nastavení závisí na tom, jaký typ akumulátoru ve vysílači máte, v jakém je akumulátor kondici, létáte-li za běžné teploty nebo v mrazu a také s čím létáte.
Vezměme příklad napájení vysílače dvojčlánkem Li-Pol. Na obrázku je graf vybíjení li-pol článku. Čtyři průběhy zachycují vybíjená různými proudy. Nahoře je vybíjení malým proudem, směrem dolů jsou průběhy pro vybíjení většími proudy. Pro vysílač je typický ten horní průběh, vysílač má totiž poměrně malou spotřebu typicky 0.1 - 0.2A, ty spodní průběhy odpovídají pohonému akumulátoru v modelu.
Co v grafu vidíme. Plně nabitý článek má 4.2V, po zapnutí vysílače napětí rychle spadne na 3.8 - 3.9V a potom rovnoměrně klesá na napětí 3.6 - 3.7V. Pak už rychle v koleni padá dolů.
Na vodorovné ose je kapacita akumulátoru. Protože odběr vysílače je konstantní, nezávisí na tom, jak kvrdláte kniply, můžeme si na vodorovné ose představit čas. Pomiňme, že odběr vysílače se dost zvětší, když svítí displej, to se ale při létání neděje. Bezpečně fungující vysílač pracuje v rámci zeleného rámečku. Červený rámeček už je oblast nebezpečná. Zelený rámeček ohraničuje čas třeba 4 hodiny (každý vysílač má jinou výdrž akumulátoru). Alarm vysílače by se měl ozvat při napětí na rozhraní zeleného a červeného rámečku. Představte si ale, že jste s větroněm ve velké výšce a zápasíte se silným stoupáním. Trvá dlouho než vyklesáte a přistanete. Alarm by se měl ozvat s předstihem, abyste měli čas na to reagovat. To představuje žlutý úsek. U letadla, se kterým létáte blízko a nízko a dokážete do minuty přistát, může být ta rezerva krátká.
Alarm se nastavuje v Voltech. Měření vysílače nemusí být přesné, v praxi se postupuje takto: Mám napájení dvoučlánkem li-pol. Nastavím alarm na 7.4V a nechám vysílač zapnutý. Čekám, až se ozve alarm, zapíšu si čas a nechám běžet vysílač dál. Když spadne napětí třeba na 6.5V, končím a zapíšu si čas. Vím už tedy, jak dlouho po zaznění alarmu rádio bude ještě fungovat. A mohu posunout napětí alarmu dolů, když je ta rezerva zbytečně velká. Pokud si napětí zapisuji třeba co 15 minut, mohu si alarm nastavit rovnou podle požadované časové rezervy.
zpátky na: Výuka létání │ dál: Tlačítko poslední záchrany
přehled kapitol: