5.5.2009
Když začne modelář uvažovat o tom,
že bude se svým modelem vlekat kamarády,
že začne létat aerovleky, bude přemýšlet nad tím,
jaký model pro vlekání má pořídit - jak velký a s jak velkým motorem.
Budoucí vlekař se musí ve svých úvahách zabývat zejména tím,
jak velké větroně bude svým modelem vlekat.
Většinou se bude rozhodovat podle modelů svých kamarádů.
Větroňáři začínají často s modely malými, protože levnými.
Stačí jim, že má model ladné tvary jako jejich předloha.
K vidění jsou modely dvou a půl až třímetrové s hmotností něco přes jeden kilogram.
S jídlem ale roste chuť.
Větší modely vypadají ve vzduchu realističtěji.
To pravé větroňářské blaho začíná u modelů v měřítku cca 1 : 4 a hmotností přes 5 kg.
Takový model už má úplně jinou dynamiku letu.
Kdo propadne létání s polomaketami větroňů,
rychle se dostane s velikostí modelů až k této „průměrné“ velikosti (měřítko 1 : 4 až 1 : 3.5, hmotností 4 až 7 kg).
Pokud tedy plánujete pořízení nebo stavbu vlečné,
počítejte s takovým vývojem.
Budoucí vlekař by měl vzít do úvahy ještě jiné věci.
Nejen že jeho kamarádi možná po čase najdou zalíbení ve větších modelech,
ale měl by také zvážit možnost hostování na jiných letištích.
Třeba se vydá vlekat na nějaký větroňářský slet.
3.5.2005
Hmotnost vlečné (model, který táhne) a větroně by měly být v přiměřeném poměru.
Nebude dělat dobrotu, když 10 kg větroň potáhne 5 kg model.
6.3.2008
V květnovém čísle RC revue
zveřejnil Tomáš Fiala jednoduchou tabulku k volbě velikosti motoru vlečné pro vlekání modelů.
Jedná se o benzínové motory.
objem motoru
[ccm] |
hmotnost
vlečeného
modelu
[kg] |
| 40 |
< 5 |
| 60 |
< 6.5 |
| 80 |
< 11 |
| 100 |
< 15 |
| 160 |
< 20 |
| 210 |
< 25 |
Karel Prokop uvádí v diskuzi Mojehobby trochu jinak:
objem motoru
[ccm] |
hmotnost
vlečeného
modelu
[kg] |
rozpětí
vlečeného
modelu
[m] |
| 40 - 50 |
< 8 |
4 - 5 |
| 80 - 100 |
12 - 16 |
6 |
| 120 - 160 |
< 25 |
< 9 |
| 160 - 210 |
< 40 |
7 - 10 |
Motory pro vlečné vybrané podle výše uvedených kritérií mají velkou rezervu výkonu. Ta se hodí, když nastane během vleku nějaká krizová situace. Lze však vlekat i se slabšími motory. Stoupavost vleku je menší a vlek vyžaduje větší souhru pilota větroně a vlekaře, ale jde to. Chris Williams například létá větroň DFS Habicht v měřítku 1:3 s hmotností přes 12 kg a vleká ho klubový kolega s vlečnou s motorem ZG62.
6.9.2006
Na našich letištích jsou vidět vlečné s dvojkolým podvozkem (s ostruhovým kolečkem).
Pokud si někdo zvolí jako předlohu letadlo s tříkolým příďovým podvozkem,
nabízí se otázka, jak se bude takový model při rozjezdu vleku chovat.
Vlekání s takovými modely je bez problémů.
Modely s takto uspořádaným podvozkem patří mezi standardně pro aerovlek dodávané modely.
Například model Swiss Trainer od firmy Modellbau Bruckmann:
http://web.utanet.at/bruckmann
