Oblasti konstrukce 

Obory, kterých se bude vaše konstruktérská práce dotýkat:

• aerodynamika - aby to mělo dobré výkony, volba pohonu
• stabilita - aby se to dobře řídilo
• pevnost, pružnost - aby to vydrželo a ve vzduchu a při přistání se to nerozpadlo
• materiály, hmotnosti - aby to mělo dobré výkony, źivotnost
• technologie - aby to šlo vyrobit, aby to tvarově odpovídalo projektu, aby slepené díly držely slepené
• elektronika, programování - osazení rádiem a jinou elektronikou
• motorářství / elektrikářství - volba pohonu, instalace motoru spalovacího či elektrického
• testování, měření - jak to vyzkoušet před letem a během zalétávacích letů

Je to jen takový mírně nesystematický a neúplný výčet. Hloubka, jakou bude vaše konstruktérská práce zasahovat do různých oborů, závisí na tom, v jaké kategorii leteckého modelářství budete něco vytvářet, jaký model chcete stavět. Někdy jako konstruktéři zabrousíte do některého z těch oborů nevědomě jen tím, že použijete nějaké zavedené nebo osvědčené řešení. A to je něco, na co bych také rád upozornil. Ne všechno se dá exaktně spočítat, ne vše jde nějak jednoduše vysvětlit. Ty uvedené obory jsou nejen o nějaké teorii, ale jsou hlavně o praktických zkušenostech - rozuměj zkušenostech nasbíranými během desítek let mnoha konstruktéry. Ta teorie a praxe se předává během studia těch oborů, často na vysokých školách a během několika let. Odpovědět někdy na jednoduchou otázku jednoduše tak může být velmi těžké! ;-)

Milan Porkristl správně říká:

Nelze všechno v konstrukci modelu jednoduše pořešit na základě nějakých jednoduchých pravidel. Tak jako ve velkém letectví navazují konstuktérské týmy na práce předchozích generací, i v modelářství se dá navázat na konstrukce našich předchůdců i současníků. A stejně jako ve velkém letectví spolupracují v týmu lidé různých specializací, i v modelářství se často dávají dohromady lidé se schopnostmi a možnostmi řešit vybranou oblast v konstrukci a výrobě modelu a pracují na jednom projektu.

V konstrukci modelů je ještě další záludnost. Modely se staví malé, ještě menší, větší, velké, obří, dají se modely podle velikostí roztřídit do několika kategorií. Já jim říkám váhové kategorie. A konstruovat modely v těch různých váhových kategoriích znamená postupovat různě při konstrukci i stavbě modelu. Zkušený konstruktér, který se zabývá konstrukcí a stavbou motorových modelů v kategorii 3 - 5 kg, bude postaven před zcela nové problémy pustí-li se do obra v kategorii 12 - 20 kg. A stejně tak nebude moci svoji zkušenost jednoduše uplatnit, vrhne-li se na stogramové motoráčky.

Když se to takto dá dohromady, vypadá to, že normální smrtelník nedokáže model zkonstruovat, postavit a uvést do provozu bez toho, aby byl profesorem v několika oborech a měl k ruce tým odborníků. Lze, ale chce to mít oči otevřené, naučit se koukat jak to dělají jiní, mít technický cit.