Kamera na hřbetě nahoře nad centroplánem je relativně snadnější montáž, nerozváží letadlo.
Může koukat dopředu, kolmo ke směru letu na křídlo, nebo dozadu na ocasní plochy.
V zorném poli je vždy kus letadla.
Při pohledu dopředu může rušivě působit točící se vrtule.
Já to dělám tak, že si zvolím na trupu místa řezů, kde chci vyšetřit tvar trupu,
oměřím si výšku oblouku a šířku oblouku ve dvou výškách.
Tvar v podobě spline křivek zakreslím odhadem do dvou řezů v mém modelu v CADu,
vymodeluji si šablony 4 x 4 mm a ty vytisknu. Tisk šablon trvá chvilku.
Zkusím je přiložit na trup v místě řezu a kontroluji, nakolik jsem se tvarem trefil.
Většinou už druhá iterace má správný tvar.
Pro vlastní kameru jsem si vymodeloval univerzálně použitelný držák.
Ten použiju i v tomto případě.
Držák tisknu po polovinách, k sobě je lepím vteřiňákem, tisk z PLA.
Při tisku nejsou potřeba podpory.
Pro natáčení z modelu během běžného létání je užitečné mít kameru směrovatelnou za letu.
Při filmovacím létání se dají vystřidat polohy kamery a její směrování tak,
že se natočí nějaké záběry, přistane se, kamera se napolohuje jinak,
zase se za letu natočí nějaké záběry
a potom se to vše střihne tak, aby to vypadalo jako jeden let.
To ne vždy jde.
Třeba proto, že se okolo pohybují lidé a jiné modely a při střihu záběrů bude poznat,
že je to natočeno napřeskáčku,
nebo to nejde stihnou v krátkém časovém intervalu vhodných světelných podmínek.
Potom se hodí mít kameru polohovatelnou za letu!
Já už jsem si otočnou kameru vyzkoušel na Twin Starovi
Zkušenost je taková, že servo, když se kouká do strany, někdy kmitá a kazí to záběr.
Není to vždy, ale je to často. A není to tím, že by na servo něco tlačilo nebo se opíralo do nějaké pevné části modelu.
Diskutoval jsem problém s kamarády, přemýšlel o jiném uložení kamery, kde by nebyla napevno spojena se servem,
a nakonec jsem se obloukem vrátil k jednoduchému původnímu žešení, kdy je držák kamery spojen s výstupní pákou serva.
Kameru Insta360 GO 3 servo unese.
Z diskuzí vyšlo, že musím pořídit lepší servo, které nebude kmitat.A nejlépe servo,
u kterého si budu moci jeho parametry nastavovat.
Kvalitní serva stojí násobky toho, co stojí serva do jednoduchých bublinoletů,
já mám s lepšími servy zkušenost v o mnoho větších rozměrech a v tomto ranku se vůbec neorientuji.
Obrátil jsem se proto s poptávkou na svého prodejce VR-technik Václav Řípa, vysvětlil jsem svoje požadavky a vybrali jsme servo
Hitec D89MW - 29 x 13 x 30 mm, 25 g, kovové převody, kuličková ložiska.
Programování šířky pásma necitlivosti, smysl otáčení, rychlost otáčení, měkký rozběh, velikost výchylky až 180°.