image

Přijímačestálý odkaz / permalink

27.12.2003

Přijímač přijímá a zpracovává signál vašeho vysílače. Signál přicházející z vysílače mění na signály srozumitelné servům. Zásadním způsobem ovlivňuje dosah rádia a jeho spolehlivost.



Přijímače lze dnes rozdělit podle několika kritérií.

podle typu kódovaní signálu během jeho přenosu:

  • pracující s kódováním PPM
  • pracující s kódováním PCM

podle pásma:

  • 35 MHz
  • 40 MHz
  • 2.4 GHz

podle velikosti:

  • běžná velikost
  • mini
  • mikro

podle počtu kanálů

  • 4 kanálové
  • 7 kanálové
  • 9 kanálové
  • 12 kanálové
  • atp.

Přijímače mají malou spotřebu. Jejich odběr je malý v řádu desítek mA. 10 - 30 mA. Proto přijímač nehřeje a na omak by měl být studený (teplota okolí).

U motoráků ale třeba i u házedel se doporučuje krystal pojistit lepící páskou, aby se vibracemi nebo odstředivými silami nevyklepal.

Instalace
Umístění přijímače stálý odkaz / permalink
29.10.2004

Hmotnost přijímače je z hlediska hmotnosti běžného modelu prakticky zanedbatelná. Přijímač je nejlehčí (zpravidla) komponentou, ale je nejzranitelnější. Umístěte ho tedy tak, abyste ho mohli chránit dostatečnou vrstvou molitanu.

Poloha přijímače by také měla zohlednit bezpečné vedení v‘ech kablíků.

Myslete při umisí»ování přijímače na to, co je v jeho okolí, co by ho mohlo v případě havárie rozbít - svojí hranou, vahou a podobně.

Pokud máte jeden přijímač a více modelů, myslete při uloľení přijímače i na pohodlnost jeho vyjmutí z modelu.

Anténa stálý odkaz / permalink
31.03.2009

Způsob instalace antény přijímače ovlivňuje podstatnou měrou spolehlivost řízení modelu. Nevhodně instalovaná anténa nebo anténa poškozená může vyrazně zkrátit dosah rádia nebo může docházet k výpadkům řízení v určitých polohách modelu. Péče věnovaná anténě se odrazí na větší bezpečnosti létání. Níže uvedené platí pro rádia na 35 MHz, na 40 Mhz i v pásmu 2.4 GHz.

Úkolem antény je co nejlépe zachytit elektromagnetické vlnění generované vysílačem. Nejlepší příjem má anténa, která prochází co největším nestíněným prostorem, tedy teoreticky co nejdelší anténa natažená rovně. Anténu stíní vodivé předměty.

U modelu jsou však možnosti instalace velmi dlouhé antény omezené a také je nutno vyřešit problémy, které s sebou přináší pohyb modelu v prostoru a změny polohy modelu (jeho natočení) vůči vysílači. Z tohoto důvodu se také nepoužívají směrové antény, jejichž účinost v daném směru je mnohem vyšší než u antén všesměrových.

Výrobci přijímačů opatřují přijímače drátovými anténami, jejichž délka je kompromisem mezi jejich citlivostí a možnostmi instalace do modelu. Každý přijímač má "svoji" délku antény-

Anténu mohou zastínit zejména věci z kovu jako je motor, kovová táhla a lanka, plechové kryty, materiály (i laky) s pigmentem z kovu, nebo z vodivých materiálů jako je uhlík - tedy uhlíkové pásnice, lamináty z uhlíkovou tkaninou. Anténa by měla být natažena rovně na co nejdelším rozměru. Může jít vnitřkem trupu (křídla) nebo může být vedena vně. Pokud povedete anténu vnitřkem trupu nebo křídla, umístěte ji do trubičky tak, abyste ji při demontáži přijímače mohli vytáhnout a opět ji do této trubičky nastrkat. Další možností je opatření vývodu antény z přijímače konektorem. Potom může být anténa nedílnou součástí modelu. Výběru konektoru pro spojení antény věnujte patřičnou pozornost.

Obrázek ukazuje instalaci antény do trubičky v křídle (samokřídla) z EPP. V křídle je žiletkou vytvořen zářez do hloubky průměru trubičky. Použil jsem slepená brčka, ale je možné použít jakoukoli trubičku. Anténa musí jít po celé délce trubičky lehce zasouvat. Trubička musí být natolik tuhá, aby jí okolní materiál nesplácl. Přešnívající kus antény volně vlaje za koncem křídla.
Poloha antény na modelustálý odkaz / permalink
27.06.2004

Poloha antény za letu významně ovlivňuje schopnost přijímače pracovat v mezních situacích.

V návodu přijímače Simprop - Scan-7 je o umístění antény jedna kapitolka.

image

Rozebírá se zde (shora dolů):

  • anténa kolmo nahoru - nejlepší příjem: Toto řešení bývá vidět na akrobatických motorových modelech, kde je na hřbetě anténka z ocelové struny (Simprop uvádí její délku alespoň 30 cm).
  • anténa kus vodorovně a kus svisle: U menších modelů se dá realizovat vedením antény podél trupu a na konci podél směrovky nahoru. Dobré podmínky pro příjem.
  • anténa šikmo nahoru: Nejčastější provedení antény, kdy anténa vystupuje nahoře z trupu za kabinou nebo za křídlem a odtud je vedena na vrchol směrovky. Dobré podmínky pro příjem.
  • anténa vedená horizontálně: To je případ, kdy je anténa přilepena z vnějšku na trupu nebo je vedena jeho vnitřkem. Toto řešení přináší problémy zejména při letu nízko nad zemí ve velké vzdálenosti. Také vedení vnitřkem trupu je třeba věnovat pozornost. Trupy s uhlíkovými vlákny dovedou anténu stínit!
Anténa vedená ke směrovcestálý odkaz / permalink
02.01.2005

Nejběžnější provedení antény. Anténa je vyvedena co nejdříve z trupu ven a vedena k vrcholu směrovky.

U motorového modelu bývá přijímač uložen pod/nad křídlem. Anténa je vyvedena na hřbetu trupu za křídlem. U větroňů, které mají přijímač uložený více vepředu, se anténa vyvádí nahoře za kabinou.

Do otvoru je vhodné vložit krátký kousek bužírky a anténu protáhnout skrz tuto průchodku. Anténa se potom neláme přes hranu otvoru.

Anténa je vedena nahoru na vrchol směrovky, kde je pružně uchycena přes smyčku tenké gumy. Smyčka gumy je na vrcholu směrovky uchycena špendlíkem nebo protažena malou dírkou. Pružné uchycení oceníte ve chvíli, kdy trup o něco opřete zrovna v místě vedení antény.

Pokud anténa ještě přečnívá, nechá se přečnívající kus plandat. Někdy se vede od vrcholu směrovky na konec výškovky.

Prutová anténastálý odkaz / permalink
02.12.2007

U modelů, u nichž je třeba zajistit dobrý příjem v extrémních situacích jako jsou například jety, které létají ve velkých vzdálenostech od vysílače, se používá prutová anténa.

Toto řešení je používané již mnoho let. Je to anténa z ocelové struny vetknutá většinou do hřbetu trupu. Pamatuji si tyto antény na akrobatických modelech M3 už v osmdesátých letech.  

image

Na snímku je prutová anténa na proudovém modelu Fokker Jana Horáka (model je na stojanu vzhůru nohama).

Hlavní část antény tvoří drát vetknutý do hřbetu trupu modelu. O jeho délku je zkráceno lanko původní antény přijímače.

Původní anténa a anténa prutová musí být spolehlivě spojeny. Na konec lanka antény se dává očko a to se přichytí k patě prutové antény šroubkem.

Prut antény se dělává lomený. Kus je svisle vzhůru, kus je v úhlu 30 - 45 stupňů.

image
prutová anténa na obří Z-50 Zdeňka Hůlky

Údržba
Utržená nebo přetržená anténa přijímačestálý odkaz / permalink
28.09.2005

Pokud se vám přetrhne anténa přijímače - zpravidla při havárii modelu - lze ji snadno opravit. Je však třeba dodržet několik zásad.

Pokud máte utržený díl antény, je možné kusy antény spojit pájením. Pájení musí být provedeno tak, aby se anténa v tomto místě zase nezlomila.

Pokud utržený díl nemáte, je potřeba zjistit správnou délku antény. Někteří výrobci její délku uvádí v návodu. Pokud délku antény neznáte, zkuste ji zjistit u kolegů, kteří mají stejný typ přijímače. Pozor. Nejde oměřit anténu přijímače jiného typu. Antény různých přijímačů jsou různě dlouhé. Délka antény podstatným způsobem ovlivňuje chod přijímače.

Anténu lze nastavit na správnou délkou připájením vodiče podobnéjo průřezu.

Pokud si myslíte, že to nedokážete, svěřte opravu raději servisu.

Životnost?

Moje zkušenosti s různými přijímačistálý odkaz / permalink

29.09.2009

image více ...

Viz také

Moje zkušenosti s přijímači
Anténa přijímače
Postupy
Konkrétní řešení


Výběr přijímače image