Start velkého těžkého modelu gumicukem

Tomáš Fiala používá 7 m gumy ø15 mm a 15 m šňůru. Gumu kotví do V. Katapult popsal na stránkách některého z našich modelářských časopisů. Model startuje ze země. Natáhne katapult a zajistí v natažené poloze lankem zaháknutým v pedálu. Připojí model, postaví se za něj, sešlápne pedál a model se rozjede a odlepí ze země. Podobné zařízení he popsáno zde: http://www.scalesoaring.co.uk .

Já používám gumu z gumicuku Maxi nataženou do V. Bez lanka. Startuji tak Luňáka, 4 m rozpětí, 7.5 kg. Háček mám umístěný tak jak bývá běžné pro starty na gumicuku nebo navijáku: Háček. Model hážu z ruky.

Start na svahu - video

nebo
kolmal_info_lunak_start.mpg - 16 MB, start na svahu pomocí gumicuku

Start za přední závěs

Na jednom ze zahraničních webů jsem viděl fotografii startu velké makety na vrcholu kopce, kde je větroň na gumicuku tažen za přední závěs, který normálně slouží pro erovlek.

http://www.flying-circus.de/html/bilder_2005.html

Není mi úplně jasné, jak se větroň odpojí ve chvíli, kdy gumicuk už nemá tah.

Závěs pro start za přední závěs

25.7.2008

Erik Herudek používá pro starty na gumě za přední závěs jednoduchý háček vyrobený z drátu do kola. Háček ja zasunutý do závěsu pro aerovlek. Kroužek gumicuku se na konci vleku sám sesmekne. V nouzi je možné i háček "odhodit" vypnutím závěsu vlečného lanka. Modely se takto startují na svahu když není možné model bezpečně vypustit z ruky. Buď kvůli velikosti modelu nebo když má svah v místě startu příliš malý sklon. Když je guma dostatečně silná, lze takto nabrat i nějaký ten metr nad místem startu a získat tak čas pro pokus o uchycení se na svahu ve slabších podmínkách.

I skutečné letouny startují za přední závěs. Na následujícím snímku je školní kluzák SG-38 který na gumicuku startuje za přední závěs. V přídi letounu je vidět vypínací závěs pro aerovlek (to kování s kroužky) a pod ním je "ploutev" závěsu pro oko gumicuku. To se ve chvíli, kdy ustane tah gumy samo z háku sesmekne. Pilot tedy tento závěs nevypíná.

Dobře to je vidět na videu:

FISS 2004

Pěkně udělaná reportáž ze setkání větroňářů v jednom z alpských středisek. Je zde dobře vidět, jak vypadá létání ze sjezdovky: starty z ruky i na gumicuku, přistání. Kamera na modelu.

FISS 2006

Stručná reportáž ze setkání větroňářů v jednom z alpských středisek. Létání ze sjezdovky, starty na gumicuku, přistání.

Samozřejmě pokud máte závěs v trupu otočený o 90 stupňů, musíte drát naohýbat zase tak, aby závěs gumicuku směřoval dolů, aby se oko gumicuku mohlo vysmeknout.

Gumicuk musí být vybaven kroužkem. Použít můžete třeba kroužek na klíče.

Start větších modelů

Rozumná hranice pro používání gumicuku jsou větroně kolem 3 m rozpětí a 1.5 kg hmotnosti. Těžší a větší modely už nebude gumicuk zvládat. Nebo jen za většího protivětru a to zas není moc počasí na létání termiky.

Já sám mám zkušenost se starty 2.5 kg větroně s rozpětím 4 m a za bezvětří jsem ho nedokázal vytáhnout více jak do 20 až 30m. Za větru 5 - 7 m/s to šlo. Létání v termických dne tak nebylo nic moc, protože za takových dní se vítr točí a u tohoto modelu stačil slabý vítr do zad a dosažená výška stačila tak tak na malý okruh. Do termiky jsem se tak nemohl dostat. Lépe jsem si tak zalétal na svahu.

Větší větroně je tak lepší tahat na navijáku nebo v aerovleku. Někdo to řeší přidáním elektrického pohonu do čumáku letadla. I když sklopená vrtule není moc vidět, moc se mi toto řešení nelíbí. To je mi sympatičtější zaklápěcí pylon. Více viz Jak dostat bezmotorový model do vzduchu.