Nestaèí mi promítat natoèené filmy tak, jak jsem je poøídil kamerou,
snažím se je støíhat a dále dotvoøit.
Video støíhám v poèítaèi.
Je to èasovì dost nároèná záležitost.
I když si dám za úkol "jen zkrátit" natoèený materiál na pro diváky pøijatelnou dobu,
strávím nad støihem minimálnì šestinásobek doby délky pùvodního natoèeného materiálu.
Záznam z dovolené o délce jedné hodiny, u kterého nebudu zábìry pøehazovat v èase, zpracovávám dva veèery.
Hodinový záznam,
který chci opravdu hodnì zkrátit - tøeba na tøi ètyøi minuty, poskládat vhodnì zábìry,
docílit støihy pìknì v rytmu, pøidat hudbu a ruchy a opatøit titulky,
mi trvá týden.
Když se budu snažit opravdu struènì popsat svoji zkušenost, tak to vypadá takto:
Zpoèátku je tìžké se ve svìtì videa - jeho zpracování - zorientovat.
Kdokoli, kdo nìco natoèí,
a chce natoèený záznam ukázat dalším lidem,
bude postaven hned pøed nìkoli problémù.
Zaèíná to otázkou èím natáèet, co si pro natáèení poøídit,
ale dùležitìjší je otázka jak natoèený materiál zpracovat.
Manuál ke kameøe a manuály k programùm s pøístrojem dodaným
nebo k programùm pro støih videa žádnou ucelenou informaci nepodávají.
Celý proces od natoèení videa po jeho prezentaci je øemeslo,
které má èást technickou a èást "umìleckou",
v profesionální sféøe ho pokrývá nìkolik profesí a ty profese jsou vyuèované na školách.
I amatér si ale mùže osvojit dovednosti kameramanù, støihaèù, scénáristù.