Slow motion v praxi

V sobotu jsem chtěl zkusit natočit nějaký modelářský provoz. Vyrazil jsem směr Modelpark u Suché, ale jen pár metrů cestou dolů z hor jsem vjel do mlhy a to co jsem viděl předtím, nedávalo žádnou šanci, že by se v Modelparku létalo. Letiště bylo hluboko pod horní hranicí mlhy.

Otočil jsem auto a jel zpátky do hor. Zase jsem vyjel z mlhy, přejel jsem sedlo Středohoří, ale na jižní straně Středohoří vidím pod sebou zase jen mlíko až k Řípu. Vzpomněl jsem si ale na Karlovu hlášku, že ráno létal na letišti Lužice a tak jsem auto stočil k západu a jel směrem na Most. A skutečně se asi po deseti kilometrech přede mnou z mlhy vyloupla Bořeň a za ní panorama Krušných hor. A na letišti se létalo!

Za úkol jsem měl jen zkusit si vodění kamery a zjistit, jak bude vypadat záznam v poněkud pošmourném počasí. První problém, na který jsem narazil, bylo zimní oblečení. Moje. Při držení kamery musím při zvedání kamery pro záběr nad sebou překonávat tah rukávů bundy i svetru. Držet při tom kameru klidně se ukázalo těžké a spousta záběrů z ruky vyšla hodně rozhýbaná. Ze stativu to bylo ok, ale ze stativu jsem zase nedokázal pokrýt pohyb modelů v celém prostoru.

Na to, jak bylo málo světla, dopadly záběry dobře. U starších typů kamer bylo třeba zvednout zisk, s tím se objevil v obraze šum a ostrost obrazu šla do háje. Stajně tak šla do háje barevnost. Tady jsou záběry ostré a barvičky zůstaly. Vedení kamery musím ale zlepšit, Jirka Štěpánský - airservicemen můj vzor!

Slow motion teoreticky

Počasí stojí za starou belu. Celý den šero, slunce nevykoukne ani na chviličku a já bych chtěl zkusit Super Slow Motion - zpomalené záběry, kdy kamera snímá frekvencí až 1.000 snímků za vteřinu. Měly by tak vzniknout záběry zpomalené 40x!

Jediný pohyblivý objekt široko daleko jsou jen ptáci na zahradě a vyrazit někam dál, na to není po práci čas. Za chvilku se setmí. Tak jsem to zkusil s těmi ptáky. Nejdříve jsem se ale podíval do manuálu, jak to Super Slow Morion má fungovat.

Za prvé to nefunguje při 4K záznamu, kameru je třeba přepnout do HD. Nefunguje to také při nastavení AUTO, kemeru je třeba přepnout do režimu MANUAL. V průběhu záznamu nefunguje autofokus a kamera v tomto režimu nezaznamenává zvuk. A maximální doba záznamu je pět vteřin.

Z přečteného vyplývá, že myšlenka, jak celý den natáčím na letišti létání s modely a když se stane něco zajímavého, třeba nějaká havárie, že to doma zpomalím a vyrobím efektní super zpomalený záběr, je lichá. Super Slow Motion je režim, kdy se dá natočit předem zvolená scéna, krátká scéna a na jedno zaostření.

Video nahoře ukazuje, že snímání vysokou rychlostí vyžaduje dostatek světla. Samozřejmě není možné při takové snímkové rychlosti držet čas 1/50, čas závěrky se musí zkrátit na méně než 1/1000 a tak je světla dopadajícího na snímač mnohonásobně méně. Problém je také strefit se několikavteřinovým záznamem do okamžiku, kdy se na scéně něco děje. To vyřešil výrobce tak, že se spouští kamery buď určuje začátek záběru - START TRIGGER, nebo se stiskem spouště určí konec záběru - END TRIGGER. Kamera vše ukládá do vnitřní paměti - bufferu a stisk spouště určí okamžik, který časový úsek se uloží na paměťovou kartu. Ukládání na kartu trvá poměrně dlouhou dobu a musí se s filmováním čekat. Proto je také možnost ukládání zrušit, to v případě, že jste netrefili ten správný okamžik a chcete ještě něco zachytit, spustit rychle další záznam.

Ještě jsem si doma udělal pokus s hodinami, abych si ověřil, jak to se spouští je. Spoušť jsem při všech pokusech stiskl vždy, když vteřinová ručička hodin procházela přes celou, čvrt, půl nebo tři čtvrtě.

Slow motion v praxi

Když konečně nastalo světlo, zkusil jsem si super slow motion se záznamem 960 snímků za vteřinu znova, byť jen v improvizovaných podmínkách.

Super Slow Motion je režim, kdy se dá natočit předem zvolená scéna, krátká scéna a na jedno zaostření. Zkusil jsem lyžaře jedoucí proti mně a ve vzdálenosti, aby se po celou dobu snímání udrželi v rozsahu hloubky ostrosti. Neměl jsem stativ, ale to pro tento pokus moc nevadilo. Výsledek je lepší, než moje dřívější pokusy, protože svítilo slunce a světla byl dostatek, ale při koukání na výsledný záběr jsem si uvědomil, k čemu je tato technika vhodná, či spíše k čemu se nehodí.

Uvědomil jsem si, že v takovémto záběru je hodně vidět nižší rozlišení. Motivů, na které se může divákovo oko v záběru zaměřit, je mnoho a jak zabírají malou plochu záběru, je viditelná hrubost rozlišení. Snímaný motiv - děj musí být zabíraný v mnohem větším detailu.

Uvědomil jsem si také, že snímání 1000 snímků za vteřinu se hodí pro opravdu rychlé děje, že pozorovat třeba pohyb lyžaře jako v tomto příkladu je o ničem, je to nuda. Na to by stačilo zpomalení dejme tomu na polovic či na čtvrtinu.

120 sn/s

I natáčení 120 sn/s může dát při zpomalení použitelný výsledek.

Zpomalení je 10x.