19. den

Dotisknul jsem výškovku a směrovku všechno jsem to slepil. Vyměřil jsem kabely mezi regulátorem a flight kontrolerem - kabel napájení a servový kabel. Je to z centroplánu k ocasu pěkná dálka!

Když pájím kabely, přemýšlím i nad umístěním dalšího vybavení - umístění přijímače, GPS.

Přichází zkouška motoru. Ještě předtím přemýšlím o té kabeláži dozadu, regulátoru vzadu v ocasu, je to všechno blbě přístupné. První zavrčení. Pak i plný plyn. V dílně to je vždycky těžká zkouška, je důležité, kam proud vzduchu směřuje! 🙂 Při blbnutí s plynem se jednou ozvala rána jako kdyby vrtule drbla o klapku výškovky. Ale to není možné! Odstředivá síla drží listy vrtule ve správné poloze. Až když jsem ránu slyšel podruhé, potřetí, tak jsem se zamyslel. A problém objevil. Když se motor zastavil, sklopka bez kuželu sklopila list až za osu otáčení, těžiště listu se dostalo na druhou stranu za osu otáčení a potom, když jsem zavrčel, tak list přelétl ještě v malých otáčkách na druhou stranu. Došel jsem k závěru, že když tam bude kužel, bude sklopka i takto za výškovkou fungovat dobře.

Když jsem pozdě večer opouštěl dílnu, přemýšlel jsem o tom uspořádání s motorem vzadu. Hmota vzadu, setrvačné síly vzadu, trup z LW-PLA. Než jsem zavřel oči, rozhodl jsem se - udělám to jako klasický dvoumotorák!

Co jsem tímto pokusem získal, co jsem ztratil

Přesvědčil jsem se, že za tři neděle pilné práce jsem schopen rozmyslet a do tisku dotáhnout účelové letadlo - nemaketu.

Zkusil jsem tisk z LW-PLA a nenarazil jsem na technický problém. Bylo to díky tomu, že mě kamarád - předvoj navedl na osvědčené tiskové profily.

Zjistil jsem, že tisk z LW-PLA je o hodně pomalejší než tisky z PETG, které jsem dosud na tiskárně prováděl, a že vlastní tisk je opravdu úzké hrdlo. Letadlo velikosti 1.5 metru se tiskne déle než týden! A to i při tisku ve dne v noci.

Jako vždy se ukázalo, že jedna věc je mít něco na papíře a něco jiného držet to potom v ruce. Ale to je u všeho a platí to i pro práci s tužkou, lupenkovou pilkou a rašplí. Je dobré průběžně něco, co už jde, vyrobit, aby to člověk mohl vzít do ruky.

Zdokonalil jsem si metodiku kreslení ve Fusionu, cíl byl udělat si práci bezpečnější, aby nějaká dodatečná drobná úprava tvaru nebo změna nějakého detailu nerozhodila složitý výkres. Řeším tím také omezení licence pro hobíky.

Nabral jsem zkušenost s rozřezáváním dílů letadla s tvarováním detailů, aby to šlo tisknout.

Čekal jsem, že budu paralelně sbírat zkušenosti z kamarádova létání s Moose, z praktického provozu. Ale ten během této mé konstrukční etapy s letadlem nevyletěl.