Přistání 

Taktika přistání se liší podle toho, jaký prostor je pro přistání k dispozici, jak silný je vítr, jak obratný je model.

Na přistání můžete nalétávat několikrát, když to pěkně nosí. Když ale vaše letadlo klesá a klesá, moc času na rozhodování kde a jak přistá nemáte. Promyslete si to už před startem!

Na kopci s náhorní plošinou

Pokud má kopec náhorní plošinu, můžete přistát na této plošině. Pro manévr musíte mít dostatečnou výšku a musíte ovládat let proti sobě.

Zatočte místo proti větru do směru po větru směrem za hranu. Včas model otočte proti větru a tlačením se dostaňte nad zem. Udržujte vyšší rychlost, protože nad zemí vás může překvapit turbulence nebo můžete vletět do závětří a spadnete kvůli ztrátě rychlosti. Pokud model otočíte proti větru pozdě, skončíte daleho za hranou. Pokud příliš brzy, nic se nestane. Proletíte zase nad hranou před svah, naberete výšku a můžete pokus opakovat.

Fouká-li opravdu silný vítr a hrana kopce je ostrá, zejména různé výsypky atp., hrozí za hranou silná turbulence. Volte raději jiný způsob přistání.

Proti svahu

Odleťte s modelem dostatečně daleko dopředu a nosí-li to opravdu dobře, snažte se utratit výšku tak, abyste se po otočení proti svahu dokázali s modelem rozjet a cca 5-10 m pod vámi mohli začít tahat tak, aby se model akorát posadil na svah.

Když se málo rozjedete (uvědomte si, že letíte po větru), model po zatažení prosedne a na svah spadne nebo ještě hůře na svah kolmo narazí. když se rozjedete moc nebo neutratíte-li dostatečně výšku, může se vám stát, že přeletíte za hranu a tem spadnete nebo si případně vlastním modelem rozbijete nos.

Je to obtížné na odhad, ale zase je možné i za silnějšího větru přistát s méně obratným modelem bez křidélek aniž by hrozilo obrácení modelu na křídlo a havárie.

Přistání podél svahu 

S modelem s křidélky je to nejšetrnější způsob přistání. Křidélka proto, aby bylo možné letět napříč svahu s křídlem pěkně srovnaným se svahem. Jde vlastně o přistání v takové táhlé zatáčce. Odleťte s modelem dostatečně dopředu a utraťte výšku tak, abyste letěli pod úrovní, kde stojíte. Otočte se protisvahu tak, abyste v průběhu zatáčky a průletu okolo svahu přistáli.

Fouká-li trochu zboku, nalétává se "proti větru". Pokud nesednete, máte další pokusy.

Pokud se vám zdá, že je rychlost modelu před přistáním vůči svahu stále velká, vyklesejte během otočky proti svahu níž a přistávací manévr provádějte ve vytažení v zatáčce podél svahu. Když se vám podaří vystihnout okamžik, kdy se model v zatáčce obrací proti větru, sedne jako do peřin.

U modelů bez křidélek je to za silného větru a v turbulenci riskantní manévr. Hrozí "podfouknutí" modelu, jeho obrácení na křídlo nebo hodiny a havárie.

Přistání za hranou 

Lze přistát i za hranou. Z hlediska rozpočtu je to jednoduchý manévr, ale je velmi náročný na provedení. Je-li hřeben kopce ostrý a fouká dvanáct patnáct metrů, je za hranou velká turbulence.

Pro manévr musíte ovládat let proti sobě a musíte umět rychle reagovat, protože turbulence bude s modelem hodně cloumat.

Zatočte po větru směrem za hranu. Včas model otočte proti větru a tlačením se dostaňte pod úroveň hřebene. Udržujte vyšší rychlost, abyste udrželi velkou manévrovatelnost letadla. Turbulence si bude s modelem s malým plošným zatížením opravdu pohrávat.

Pokud otočíte proti větru pozdě, skončíte daleho za hranou. Pokud příliš brzy, nic se nestane. Proletíte zase nad hranou před svah, naberete výšku a můžete pokus opakovat.

Za slabšího větru je to poměrně nenáročný manévr. Jen si dejte pozor, kam budete přistávat. Ze začátku vás překvapí, jak jde rychle model v závětrném proudění rychle dolů a tak můžete sednout třeba do křoví, kam jste vůbec zaletět nechtěli. Začínejte tedy zpočátku otáčet proti větru dříve. Je lepší udělat průlet navíc, než přistát někde v lese za kopcem.