Máte-li možnost instalovat na model na pylon pomocný motor, můžete vyzkoušet let nezávislý na rozmarech termiky a čichnout k motoru - seznámit se s jeho provozem, seřizováním, užít si čištění modelu atp.
Vlastní let se nebude příliš lišit od letu po startu z gumicuku. Hození modelu je stejné, jako jste ho házeli při předchozím výcviku.
Nové je jen vrčení motoru.
Platí to co vždy. Zkontrolujte stav akumulátorů vysílače a přijímače.
Terén stejný nebo podobný jako v předchozím případě.
Viz Výběr terénu.
Počasí stejné, jako v předchozím případě. Viz Počasí.
Protože poletíte v závěru letu proti sobě po větru, mělo by být opravdu bezvětří nebo jen mírný vánek.
Rozmyslete si, v jaké asi vzdálenosti otočíte model proti sobě. Mělo by vám to vyjít tak, aby jste přistáli pod sebou v mírném protisvahu. Pokud model otočíte příliš brzy, hrozí vám přistání do strmé části kopce. To sebou nese poměrně velký náraz.
Příprava k letu je standardní. Zapněte vysílač a přijímač a překontrolujte funkci kormidel. Ujistěte se, že máte vytaženou anténu vysílače.
Na kopci musíte stát tak, abyste na model viděli i v závěrečné fázi letu. Nesmí vám zmizet za horizontem!
Snažte se letět rovně a rovnoměrně. Zatáčku o 180 stupňů proveďte zpočátku mírnou a ve vzdálenosi, ze které dokloužete pod úpatí kopce.
Opět můžete s výhodou využít služeb pomocníka, který vám může pomoci sledovat výšku.
Zatáčku o 180 stupňů netočte za každou cenu. Pokud vám to nevyjde s výškou tak, abyste bezpečně zatočili, raději přistávejte v původním směru.
Protože teď přistáváte proti svahu, musí být podrovnání provedeno přesněji a razantněji. Těsně nad zemí začněte přitahovat tak, aby model letěl těsně nad zemí do kopce dokud neztratí rychlost a sám se neposadí.
Po celou dobu letu stůjte čelem k modelu a sledujte ho přímým pohledem. Nepomáhejte si natáčením se do směru letu a pozorováním modelu "dozadu přes rameno". Jakmile se model otočí proti vám, "přepněte" svoji mysl na "teď letím proti sobě".
Použijte jednoduchou poučku: kam padá křídlo, tam dejte knipl směrovky/křidélek. Model tak srovnáte do přímého letu.
Klesne-li pravé křídlo dolů (levé křídlo modelu), model se snaží zatočit doleva (ve směru letu). Vy výchylkou kniplu směrovky/křidélek ve stejném smyslu, jako se vám jeví náklon letadla - doprava, vychýlíte směrovku/křidélka doprava (ve směru letu) proti výchylce letu modelu.
Výchylky směrovky/křidélek by měly být přiměřené vychýlení modelu ze směru letu. Lepší je menší výchylka použitá včas, než větší použitá pozdě. Platí stejně jako u skutečného letadla: přímý let je nejtěžší.
Opakujte hody, soustřeďte se stále na přímý rovnoměrný let. Jde-li vám podrovnání při přistání, zkuste model otočit dříve a přistát ve strmějším svahu.
Před přistáním do protisvahu naberte trochu rychlost jemným potlačením. Uvědomte si, že letíte po větru a let se vám jeví rychlejší, než ve skutečnosti je. Přetažení modelu před přistáním vás v tomto případě vytrestá více než v předchozích případech.
Také si dejte pozor, aby vám bod dosednutí nevyšel v místě, kde právě stojíte :-) Zkuste přistát v předem zvoleném místě. Pokud budete takto přistání trénovat, budete později schopni sedat tzv. "k noze" a nebudete muset pro model potupně chodit bůhví jak daleko.
Starty na gumicuku
│
Přistávání na dráhu