17.4.2004
Při letu od sebe i napříč se můžete stále byť jen v mysli natáčet do směru letu. Je to špatný návyk, kterého se zbavíte při letu proti sobě.
Cíl
Zvládnout krátký přímý let proti sobě a přistání proti sobě
Let proti sobě není o moc těžší než od sebe. Je ale třeba se na něj
připravit. Bez přípravy se vám budou výchylky plést. Let skončí v lepším případě někde daleko od vás, v horším případě havárií.
Jak se model obrátí proti vám, tak je třeba se jakoby "přepnout" z letu
od sebe na let proti sobě.
17.4.2004
Platí to co vždy. Zkontrolujte stav
akumulátorů vysílače a přijímače.
13.5.2007
Terén stejný nebo podobný jako v předchozím případě.
Viz Výběr terénu.
13.5.2007
Počasí stejné, jako v předchozím případě. Viz Počasí.
Protože poletíte v závěru letu proti sobě po větru, mělo by být opravdu bezvětří nebo jen mírný vánek.
13.5.2007
Rozmyslete si, v jaké asi vzdálenosti otočíte model proti sobě.
Mělo by vám to vyjít tak, aby jste přistáli pod sebou v mírném protisvahu.
Pokud model otočíte příliš brzy, hrozí vám přistání do strmé části kopce.
To sebou nese poměrně velký náraz.
Příprava k letu je standardní.
Zapněte vysílač a přijímač a překontrolujte funkci kormidel.
Ujistěte se, že máte vytaženou anténu vysílače.
Na kopci musíte stát tak,
abyste na model viděli i v závěrečné fázi letu.
Nesmí vám zmizet za horizontem!
17.4.2004
Snažte se letět rovně a rovnoměrně. Zatáčku o 180 stupňů proveďte zpočátku mírnou a ve vzdálenosi, ze které dokloužete pod úpatí kopce.
Chyby
natáčení se do směru letu
přistání bez podrovnání
podrovnání vysoko nad zemí
Opět můžete s výhodou využít služeb pomocníka, který vám může pomoci
sledovat výšku.
Zatáčku o 180 stupňů netočte za každou cenu. Pokud vám to nevyjde
s výškou tak, abyste bezpečně zatočili, raději přistávejte
v původním směru.
Protože teď přistáváte proti svahu, musí být podrovnání provedeno
přesněji a razantněji. Těsně nad zemí začněte přitahovat tak,
aby model letěl těsně nad zemí do kopce dokud neztratí rychlost
a sám se neposadí.
Po celou dobu letu stůjte čelem k modelu a sledujte ho přímým pohledem.
Nepomáhejte si natáčením se do směru letu a pozorováním
modelu "dozadu přes rameno". Jakmile se model otočí
proti vám, "přepněte" svoji mysl na "teď letím proti sobě".
Použijte jednoduchou poučku: kam padá křídlo, tam dejte knipl směrovky/křidélek.
Model tak srovnáte do přímého letu.
Klesne-li pravé křídlo dolů (levé křídlo modelu), model se snaží zatočit doleva
(ve směru letu). Vy výchylkou kniplu směrovky/křidélek ve stejném smyslu, jako se
vám jeví náklon letadla - doprava, vychýlíte směrovku/křidélka doprava (ve směru letu)
proti výchylce letu modelu.
Výchylky směrovky/křidélek by měly být přiměřené vychýlení modelu ze směru letu.
Lepší je menší výchylka použitá včas, než větší použitá pozdě.
Platí stejně jako u skutečného letadla: přímý let je nejtěžší.
17.4.2004
Opakujte hody, soustřeďte se stále na přímý rovnoměrný let. Jde-li vám podrovnání při přistání, zkuste model otočit dříve a přistát ve strmějším svahu.
Před přistáním do protisvahu naberte trochu rychlost jemným potlačením. Uvědomte si, že letíte po větru a let se vám jeví rychlejší, než ve skutečnosti je. Přetažení modelu před přistáním vás v tomto případě vytrestá více než v předchozích případech.
Také si dejte pozor, aby vám bod dosednutí nevyšel v místě,
kde právě stojíte :-) Zkuste přistát v předem zvoleném místě.
Pokud budete takto přistání trénovat, budete později schopni
sedat tzv. "k noze" a nebudete muset pro model potupně chodit bůhví jak daleko.