Máte-li už jistotu v krátkém kluzu, můžete vyzkoušet delší let. Vyzkoušíte si let nejen směrem od sebe, ale i před sebou napříč. Naučíte se tak model řídit nejen z pohledu ve směru letu, ale i při pohledu z boku. Přistání už budete muset vyžadovat trochu pozornosti.
Model je připravený už z dřívějška. Zkontrolujte jen stav akumulátorů vysílače a přijímače.
Terén může být podobný jako v předchozím případě. Zatravněný terén beze stromů a jiných překážek. Nyní ale budete potřebovat pro start výrazně na terénem vyvýšené místo - mez, úpatí svahu atp. Převýšení by mělo být 5 - 10 m. Před vámi by měla být v ideálním případě rovina nebo jen mírně svažitý terén. Vítr by měl foukat proti vám.
Počítejte s tím, že z větší výšky doletíte o něco dál.
Protože už budete pilovat i přistání, nebudete už potřebovat záchranu v podobě vysoké trávy. Výhodiu bude nízká tráva v místě přistání.
Mělo by být bezvětří nebo jen mírný vánek proti vám a proti svahu.
Slabý vítr může být i mírně ze strany. maximálně však asi do 45 stupňů. Slabým větrem se myslí vítr do 3 - 4 m/s. Viz také Jak zjistit orientačně rychlost větru.
Příprava k letu je standardní. Zapněte vysílač a přijímač a překontrolujte funkci kormidel. Ujistěte se, že máte vytaženou anténu vysílače.
Promyslete si, jak let provedete. Úkolem je letět asi do poloviny výšky nad terénem přímo před sebe, potom zatočit o 90 stupňů doleva či doprava, v přímém letu přivést letadlo až nad zem a potom přistát.
Vysvětlete svůj záměr pomocníkovi. Hod by měl být vodorovně nebo mírně směrem k zemi. Požádejte pomocníka, aby let sledoval a zapamatoval si jeho průběh.
Pokyn ke startu dáte vy. Pomocník bude stát před vámi.
Pokud se vyskytují dole pod vámi překážky a jsou-li to lidé, auta a podobně, pokuste se překážky odstranit. I osamělý strom 100 metrů před vámi dokážete trefit s udivující přesností.
Snažte se letět rovně a rovnoměrně. Zatáčku o 90 stupňů proveďte zpočátku mírnou o velkém poloměru. Pokud fouká trochu z boku, volte zatáčku do směru proti větru.
Pokud jste ještě hodně nervózní a nedokážete vnímat výšku modelu nad terénem, nechte si od pomocníka hlásit, jak jste ještě vysoko nad terénem: 3/4 výšky, 1/2 výšky, zatáčka, 1/4 výšky, 3m, 2m .... nebo nějak podobně.
Pokud vám to nevyjde s výškou tak, abyste bezpečně zatočili, raději přistávejte v původním směru.
Těsně nad zemí začnětete pomalu přitahovat tak, aby model letěl 1/2 metru nad zemí dokud neztratí rychlost a sám se neposadí do trávy. Menší chybou je přistání na vyšší rychlosti než ztráta rychlosti 2 nebo 3 metry nad zemí a sklouznutí po křídle.
Po celou dobu letu stůjte čelem k modelu a sledujte ho přímým pohledem. Nepomáhejte si natáčením se do směfru letu a pozorováním modelu "koutkem oka". Až budete chtít letět proti sobě, měli byste s tímto návykem potíže.
Opakujte hody, soustřeďte se stále na přímý rovnoměrný let. Snažte se vnímat i okolí letadla a odhadujte svoji výšku nad terénem.
Opět si létání zpestřete ostřejším hodem. Také můžet zkusit přistávat po větru. Zatočte ne proti větru, ale naopak po větru. Počítejte s tím, že let bude delší (doletíte dál) a bude se vám jevit rychlejší. Je to však jen pocit. Nesnažte se let po větru nepřiměřeně zpomalovat. Zkončilo by to přetažením, ztrátou rychlosti a pádem letadla.
Pokud už jste v pohodě a model je vytrimovaný, zkuste si také model hodit sami.
Protože už není prvotním cílem model nerozbít, zkuste přistát v předem daném místě. Stačí položit na místo, kam vám přistání vychází, bílý kapesník - vaše přistávací T. V dalších letech můžete vyzkoušet přistání k tomuto místu.
První let (2)
│
Let proti sobě