image

Přistávání velkých maket větroňů na svahustálý odkaz / permalink

29.10.2006

Přistání větší makety nebo polomakety větroně na svahu je pro jejího majitele a pilota zejména zpočátku stresující záležitost.

Byl jsem požádán, zda bych nezveřejnil nějaké video, jak takové přistání vypadá. Pokusím se systematicky nastřádat nějaký materiál z praxe pilota velkého větroně na svahu. Zde je seznam videí:

A zde je k nim průvodní slovo:

Ukázka 1stálý odkaz / permalink
29.10.2006

Místo:horní okraj cvičné louky na západní straně Rané
Podmínky:silný vítr 12 - 14 m/s, silná turbulence, přistávání na návětrné straně kopce na rozhraní předpolí a kopce
Model:LF-107 Luňák, 4 m rozpětí, 7.5 kg

Klesání proti větru na plně vysunutých vztlakových a brzdících klapkách. Model je natrimován na hodně těžký na hlavu. Model má v tom silném větru skoro nulovou dopřednou rychlost vůči zemi. Protože jsem vztlaky a brzdy nad zemí nepřivřel, pokračuje strmé klesání až do země. Není možné podrovnat. Model dosedá s bouchnutím podvozku a přední části trupu o zem. Stojí prakticky na místě.

Při správném provedení by se měly nějaký metr nad zemí brzdy přivřít, aby se model rozjel dopředu s menším opadáním. To ale hrozí nebezpečí, že při špatném provedení poletí těsně nad zemí a bude nabírat rychlost (přistává se z mírného kopce).

Psychologicky těžké. Nakonec lepší model na zemi s bouchnutím, než nutnost opakovat nálet na přistání v nedostatečné výšce.

Pokud jsou přepážky řádně přilepeny a v místě přistání není kámen, neznamená takové přistání poškození modelu. Laminátový trup náraz vydrží. Jen to nevypadá hezky a už vůbec to nevypadá maketově.

Ukázka 2stálý odkaz / permalink
29.10.2006

Místo:hřben Rané
Podmínky:vítr 5 - 7 m/s, přistávání na závětrné straně kopce za hřeben kopce
Model:LF-107 Luňák, 4 m rozpětí, 7.5 kg

Otočka po větru a let za hranu. Za kopcem otočka proti větru a klesání na plně vysunutých vztlakových a brzdících klapkách. Model silně natlačen.

Protože jsem vztlaky a brzdy nad zemí nepřivřel, nerozjede se model dostatečně na to, aby ho bylo možné vytáhnout do letu podél kopce nahoru a jemněji dosednout.

Při správném provedení by se měly nějaký metr nad zemí brzdy přivřít, aby se model rozjel a bylo ho možné převést do letu nahoru těsně nad svahem až do dosednutí.

Nepříjemný je pocit při průletu turbulencí za hřebenem. Zejména u modelů s malým plošným zatížením. Výhodné je turbulenci strmě proklesat. Psychologicky nepříjemná je obava, že model po vytažení do letu podél svahu nahoru doletí až k hraně a tu přeletí zase na návětrnou stranu. To by ale nebyla tragédie. Model by se chytil zase ve svahovém proudění a vy můžete nálet na přistání opakovat. Nebezpečí je v tom, že po hřebení se pohybují lidé a ty můžete při nezdařeném přistání trefit.

Ukázka 3stálý odkaz / permalink
29.10.2006

Místo:sedlo Rané z jižní strany
Podmínky:vítr 5 - 7 m/s, přistávání na návětrné straně kopce letem podél svahu v táhlé stoupavé zatáčce
Model:Ka-4, cca 4 m rozpětí, asi 8 kg

Vítr fouká na svah šikmo zleva. Pilot nejdříve prolétne nad místem přistání v zamýšleném směru přistání, aby se seznámil s prouděním vzduchu (první záběr). Vyklesání v letu zleva doprava pod úroveň vyhlédnutého místa přistání (na filmu není zachyceno). Otočka do protisměru - zkušenější točí proti kopci, nezkušení se otočí v zatáčce od kopce. Vysunutí vztlakových klapek. (začíná druhý záběr)) Pilot navádí model v mírné stoupavé zatáčce k místu přistání. Model ve stoupavém letu postupně vytrácí rychlost a nad místem přistání se prakticky prosedne do trávy.

Zachycení křídlem o zem je náhoda. Křídlo zachytilo jen o chuchvalec staré trávy.

Psychologicky výhodný způsob přistávání, protože chybný nálet se dá bezpečně opakovat. Stačí zatočit více od svahu do průletu kolem sebe.

Nepřijemné se, že model má po dosednutí tendenci otočit se proti větru - tedy nosem z kopce dolů a sesouvá se potom dolů. Výhodné je sedat do vyšší trávy, která model přidrží na místě.

Viz také

Přistání


předchozí stránka imagePřistáváníPostřehy z létáníimage