Přijímač X4R

Vario FVAS-02H

Otázka: Má smysl kupovat dražší High Precision vario? Má, vario indikuje stoupání a klesání jemněji. Pokud jde jen o měření výšky, vyjdou obě varia nastejno.

Přijímač X8R

Přijímač FrSky S8R (S6R)

Osmikanálový přijímač S8R je stejný jako osmikanálový přijímač X8R, jen má navrch stabilizaci. Přesněji řečeno tříosou stabilizaci. Co to znamená?

V přijímači jsou snímače zrychlení ve třech osách a snímače rotačního zrychlení ve třech osách. Procesor přijímače tak dostává informaci, jak se mění poloha přijímače vůči Zemi a program může podle toho plnit různé úlohy řízení letadla - plošníku. Program umí:

- stabilizovat běžný let, kdy zásahy do kormidel - výškovky, směrovky a křidélek vyrovnává výchylky způsobené turbulencí,

- nebo drží letadlo ve visu

- nebo drží letadlo v nožovém letu

Také je možné přepnout řízení do režimu "záchrany", kdy program převede letadlo z libovolné polohy do přímého letu v normální poloze.

Přepínání režimů stbilizace se provádí dvěma vyhrazenými kanály. Samozřejmě se dá řídit i zisk stabilizace jako u jiných systémů. Stabilizaci lze také úplně vyřadit z provozu, potom je přijímač S8R prakticky shodný s přijímačem X8R, má jen nepatrně vyšší spotřebu.

Uvedené platí také pro šestikanálový příjímač S6R.

Proudový senzor FCS-40A

Proudový senzor umožňuje sledovat okamžitou spotřebu pohonu modelu, maximální proudy a spotřebovanou energii.

Měření spotřeby se nastavuje ve vysílači, výpočet neprovádí senzor. Změřený odběr i spotřeba nohou být zaznamenány do logu, na vysílači lze nastavit hlasová hlášení proudu i kapacity, lze nastavit alarmy.

Kontrolní nabíjení potvrdilo dobrou přesnost měření.

Senzor lze umístit i do menšího modelu, RC Studio nabízí i variantu bez konektorů XT60. Varianta s konektory má rozměry 61 × 17 × 13 mm a váží 17 g.

GPS senzor

Označení: GPS Sensor (V2)

rozměry: 45 × 22 × 11 mm
hmotnost: 11.3 g
spotřeba: 80 mA
vzorkování: 1 sec

Doba inicializace se uvádí půl minuty, někdy mi připadá, že to je i minuta. Přesnost pozice se uvádí 2.5 m.

Přijímač FrSky G-RX6

Šestikanálový přijímač G-RX6 je přijímač s integrovaným variem a minimalizovanými rozměry. Je tak předurčen do účelových větroňů s malým prostorem v trupu.

Já ho pořizuji do házedla F3K. Často padá dotaz, proč kupovat šestikanál, když osmikanál je stejně drahý. Je to právě kvůli rozměrům.

• rozměry: 21.1 × 13 × 7.3 mm
• hmotnost: 2,6 g
• antény: 150 mm
• napájení: 3,5 -10 V, 100 mA při 5 V

Přijímač je stejně veliký / malý jako čtyřkanál Jeti Duplex R4!

FrSky R9M

Koupil jsem (6/2020) do Taranise vysílačový modul 900 Mhz FrSky R9M-2019 a k němu přijímač FrSky R9 Stab OTA.

Motivem byla zvědavost. Při "filmovacím" létání s kamerou na modelu jsem měl problémy s řízením modelu ve větší vzdálenosti. Když byl model v malé výšce nad zemí a ve vzdálenosti přes 400 metrů, padal občas přijímač do failsafe. Jeti model nabízí již nějakou dobu Duplex RSAT 900, což je jen záložní systém přenosu na 2.4Ghz v pásmu 868 MHz, dá se pořídit vysílačový modul TBS Crossfire, který používají "dálkoví" letci, také pracující v pásmu 868 MHz a kde je 868 MHz jediným přenosovým kanálem. FrSky vyrukoval s konkurencí TBS Crossfire, nazval novou řadu R9. Trochu jsem se o to zajímal, ale důvěru to ve mě nebudilo. Až když se objevil novější vysílačový modul s označením 2019, byly reference příznivé.

Pro mě byla otázka, zda to půjde do mého "starého" Taranisu se systémem ACCST. Na krabičkách nové verze R9 je všude napsáno ACCESS. A taky, aby systém přenášel telemetrii do mého vysílače. Zeptal jsem se pana Urbánka z RC studia, ten řekl, že jen musím přeflešovat vysílací modul a přijímač na ACCST a že to funguje. Tak jsem do toho šel. Objednal jsem přijímač se stabilizací, ale jen proto, že varianta přijímače bez stabilizace nebyla k mání, stabilizaci jsem nikdy nevyužil.

Přečetl jsem si manuály vysílacího modulu a přijímače, přečetl jsem si info na webu RC studia, přečetl jsem si info na webu open-tx.org. Zjistil jsem, že musím mimo přeflešování vysílacího modulu a přijímače upgradovat OpenTX ve vysílači z mé verze 2.2.0 asi na poslední dostupnou 2.3.7. To dělám poprvé, ale nakonec to jde docela dobře a rychle. Nejtěžší je zorientovat se v tom všem, nikde není ucelená informace, někdo jiný dělá a informuje o OpenTX, někdo jiný dělá a informuje o firmwarech komponent. Upgrade OpenTX ve vysílači, Companionu a firmarů jsem provedl na tyto verze:

• OpenTX 2.3.7
• sdcard-128x64-2.3V0026
• FW-R9M-ACCST-20190117 LBT
• FW-R9Stab-ACCST_v20191022 LBT

Všichni chválí verzi firmware FLEX, já jsem konzervativně zvolil LBT.

Instaloval jsem přijímač do svého zkušebního modelu Razor. Antény jsem intaloval na svislo - na modelu i na vysílači. Nějakou dobu mi zabralo, než jsem vybádal, co znamenají žluté proužky na anténách. Jestli to není třeba něco s orientací antén. Smysl mi to ale nedávalo, jsou to přese všechno dipóly. Až jsem náhodně viděl v jednom videu, že jde o barevné označení, pro jaké pásmo jsou antény určeny (v USA jsou povoleny jiné frekvence). Antény nemají žádný vršek a spodek.

Zkušební let proběhl bez problému, rádio fungovalo jak má. Jen jsem v modelu - nastavení ve vysílači, kde jsem létal přijímač x4R a potom a G-RX8, povolil místo interního vysílacího modelu 2.4GHz externí modul a výkon nastavil na 25 mW. Zarazilo mě, že RSSI už při malé vzdálenosti pokleslo ze 100 na 80, ale v průběhu letu a i při dalších letech jsem se dopracoval názoru, že graf uvedený v diskuzi na FrSky foru (https://frsky-forum.cz/viewtopic.php?f=41&t=152) bude odpovídat skutečnosti. Mě to ukazuje RSSI takto:

Praktické zkoušky ukázaly, že dosah je opravdu větší, než je dosah s vysíláním v pásmu 2.4 Ghz a přenos funguje i když je letadlo skoro na zemi. Rádio na 868 Mhz funguje stejně jako na 2.4 Ghz, mám připojenou GPS, mám připojené proudové čidlo a vidím na vysílači telemetrii stejně, jako při létání s běžnými přijímači. Pokud ale někdo chce přechodem do pásma 868 MHz řešit výpadky řízení, které má na 2.4GHz ve vzdálenosti sto padesát dvě stě metrů, tak bych se raději zaměřil na provedení instalace rádia než přecházel s vybavením do jiného pásma.

Krátká praxe ukázala, že není problém s "nošením" a provozováním vysílače s nasazeným externím modulem a dipólovou anténou. Vysílač se vejde do báglu stejně jako s pahýlem antény 2.4 Ghz, dipól externího modulu se jen trochu přiohne. Není ani problém v přechodu mezi modely s přijímačem 868 MHz a modely s přijímačem 2.4 GHz, přepínáním modelů se automaticjky také zapínají a vypínají vysílací moduly. Po několika hodinách provozu už bych řekl, že není třeba se létání s R9M-2019 v systému ACCST bát.