image

Archivace fotografií stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

21.3.2006

Hned po zaplnění paměťové karty vašeho nového fotoaparátu budete přemýšlet, kam s fotografiemi

Postup, kdy nafotím paměťovou kartu a potom ji ponesu do sběrny, je pro mě naprosto nepoužitelný, protože já nafotím při některých příležitostech tolik fotek, že kartu zaplním za jeden den.

První, co každého napadne, je přesunout fotografie do počítače. A to většinou do prvního, který máte po ruce. To ale není žádná archivace. Počítač není dobré archivní místo. Proč?

S fotkami v počítači se může stát leccos:

  • Počítač přestane fungovat - I počítač, který vám bez jediné poruchy funguje dva roky, se může najednou rozbít. A to i tak, že už vám z něho nikdo žádné fotky nedostane.
  • Omylem si fotky smažete - Stačí chvilka nepozornosti, ve které smažete vaš cenné fotografie. A když si toho nevšimnete, tak je při nejbližším vysypání "koše" nenávratně zlikvidujete.
  • Fotky smaže někdo jiný - Pro administrátory vašeho pracovního počítače se mohou vaše fotky stát ze dne na den nebezpečnými a při nejbližší automatické údržbě vám je smažou, aniž by jste si toho všimli.
  • Přijdete o počítač - Někdo vám ho ukradne. Notebook z auta, stolní počítač z domova nebo z pracovního stolu v práci. Nebo ho někde necháte. Nebo lehne popelem při požáru.

Všechny tyto případy jsem už viděl a zažil. Některé jednou, některé vícekrát, některé mnohokrát.

Vypalování stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

13.6.2007

Vypalování na CD je asi nejrozšířenější způsob archivace fotek.

Používám ho také. Vypaluji programem Nero. Fotografie mám na disku počítače uloženy v adresáři foto v podadresářích po jednotlivých dnech:

C:FOTO
   └┬─── 20021224
    ├─┬─ 20021231
    │ ├─ 1
    │ └─ 2
    ├─── 20030101
    ├─── 20030116
    └─── 20030222

A tak je i vypaluji na CD. Úspěšně vypálené adresáře přesouvám z adresáře foto do adresáře foto_old. Fotografie tak mám na CD a na harddisku počítače. Tedy na dvou místech. Disk počítače se může pokazit, ale i CD může být nečitelné.

To však stále nestačí. Nejste chráněni před nějakou horší pohromou. Krádež, požár, ... Proto vypaluji ještě na jedno CD a to mám uloženo mimo byt.

Protože se velikosti fotografií zvedly na dvoj až trojnásobek, vypaluji místo na CD na DVD.

Četl jsem úvahu, že dnes je levnější nebo alespoň srovnatelné mít fotografie namísto na CD na externím disku. Asi to tak bude. Jednu sadu CD nahradím diskem. Je to rozhodně produktivnější, když je třeba něco v archivu najít.

A ještě poznámka na konec: Občasné problémy s čitelností CD/DVD lze prý eliminovat snížením rychlosti vypalování.

Vypalování opatrně stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

13.12.2007

Při vypalování v průběhu archivace postupuji obezřetně tak, abych měl pod kontrolou každý krok. Postupně jsem si vypracoval takovýto postup:

V adresáři foto mám fotky z mnoha dní. Už jich je víc, jak na jedno DVD.

foto
  20070608
  20070609
  20070610
  20070612
  20070708
  20070709
  20070719
  20070722

Vyberu tedy v Neru několik adresářů k archivaci. Tolik, kolik se vejde na jedno DVD. Vybírám od nejstarších.

foto

  20070608
  20070609
  20070610
  20070612
  20070708
  20070709
  20070719
  20070722

Vybranou sadu adresářů vypálím na DVD. Vypaluji sníženou rychlostí, vypálené nechám vypalovacím programem verifikovat.

Na DVD mám teď kopii těchto adresářů:
  20070608
  20070609
  20070610
  20070612
  20070708
  20070709

Popíšu si DVD lihovým fixem a vložím je zpět do počítače. Veškerý obsah DVD zkopíruji do adresáře foto_old. To je adresář, který používám pro práci s fotografiemi. Tím jsem si ověřil, že fotky lze z DVD opravdu dostat.

V adresáři foto vyberu adresáře, které už jsou ve foto_old. Takto:

  20070608
  20070609
  20070610
  20070612
  20070708
  20070709
  20070719
  20070722

Vymažu je. V adresáři foto zbývají ještě nearchivované fotky:
  20070719
  20070722

Čekají, až k nim přibydou další a bude to zase na další DVD. Pořídím-li nějaké neopakovatelné záběry, pořídím si kopii těchto adresářů provizorně na přepisovatelné DVD.

Jindy podobným postupem archivuji na DVD z adresáře foto_old. Tím pořídím 2. kopii adresářů s fotkami.

Vypadá to paranoidně. Ale není to paranoidní. Pokud s vašimi fotkami potřebujete pracovat s odstupem jednoho dvou i více let, tak se nějakému takovému postupu nevyhnete. Určitě se vám nestane to, co občas vidím u kamarádů: "Jé, já ty fotky asi omylem smazal!"


dál: Jak pracuje automatika


přehled kapitol:

  1. Jak na to
  2. Jak pracuje automatika
  3. Rozhýbání fotoaparátu
  4. Pohybová neostrost
  5. Neostrost
  6. Nízká kvalita optiky fotoaparátu
  7. Co mohu dělat, co se při tom děje
  8. Ostření na hyperfokální vzdálenost
  9. S čím se u svého fotoaparátu seznámit
  10. Nastavení ISO
  11. O ostření jinde
  12. Fotografování z letadla
  13. Údržba fotoaparátu
  14. Léto, zima
  15. Tisk fotografií

(zveřejněno v rubrice Fotografie a video | Fotografie | Jak na to)