Kamera na směrovce může zabírat letadlo
I malá kamera narušuje centráž letadla a je třeba vyvažovat nějakým závažím vepředu.
Kamera kouká dopředu, je vidět skoro celé letadlo, ukazuje polohu křídel vůči horizontu, mohou být vidět pohyby ovládacích ploch.
Kameru Insta360 GO 3 je možné díky její velikosti a nízké hmotnosti nainstalovat i na ocas letadla. Třeba Lentuse.
Kameru umísťuji do držáku vyrobeného 3D tiskem. Nakresleno to je ve Fusion 360.
Začínám tím, že si nakreslím kameru. Model kamery se mi bude hodit pro konstruování i jiných držáků. Modeluji si ji zvlášť v samostatném souboru a mohu ji potom vkládat do jiných souborů při modelování různých držáků.
Potom si zhruba oměřím rozměry směrovky a vymodeluji si přední část profilu směrovky. Vymodeluji si jen cca tři milimetry vysokou manžetu, tu vytisknu a zkusím si, zda odpovídá tvaru profilu směrovky, zda jde na profil nasadit. Do modelu vložím model kamery a umístím ji tak, jak chci, aby byla nasměrovaná. Domodeluji "maso" okolo a přiměřeně vysokou manžetu, která bude objímat směrovku. Díru pro zasunutí kamery zvětšuji o 0.2 mm. To mám vyzkoušeno, že kamera jde do objímky zasunout tak akorát těsně.
Je třeba myslet na to, aby byla kamera chlazená, držák by ji neměl uzavírat, musí umožňovat odvod tepla. Kamera při natáčení 4K videa dost topí.
Podstatnou věcí je nastavení tisku. Sílu stěny nastavuji dva perimetry, výplň mřížka 20%. Tisknu z PETG. Původně jsem tyhle držáky v rovině symetrie rozřízl, tisknul půlky a lepil vteřiňákem, teď tisknu jako jeden kus s podporami.
Držák je přilepen ke směrovce lepící páskou Tesa. I kameru v držáku pojišťuji páskou. Montáž kamery posune trochu těžiště dozadu. Na dovážení posouvám akumulátor dopředu a musím přidat vyvažovací tělísko na kola auta. Dodatečné závaží musí být vhodně fixováno.
Ukázka videa:
Po prvním letu jsem vytisknul druhou variantu. Kamera je skloněná 3 stupně dolů a držák je subtilnější, z 13.4 gramu jsem šel na 9.4 gramu.
Malou kameru lze dát i na směrovku malého modelu, ale vyvážit letadlo už znamené velké zvýšení vzletové hmotnosti.
První pokus na modelu s kamerou Insta360 GO 2 jsem provedl na nejmenším modelu - na Step One. To je prťous:
Nejde mi o to udělat záběr ze vzduchu, nejde mi o pohled na krajinu z výšky. Jde mi o to zachytit atmosféru letu s tímhle malým školním letadýlkem. Proto prakticky jediným místem vhodným pro umístění kamery je ocas letadla, aby bylo letadlo v záběru.
Kamera plus nějaká lepící páska váží 30 g , to je cca 15 % hmotnosti letadla. Takové zvýšení hmotnosti není ni podstatné. Ale umístěním kamery na ocas se významně posune těžiště letadla dozadu směrem k ocasu. Tolik, že by let prakticky nebyl možný. Je tedy třeba letadlo vepředu dovážit. Padlo na to 70 g olova. To už je s kamerou 100 g váhy a zvýšení vzletové hmotnosti ze 190 gramů na 290 gramů! To je zvýšení o více než 50 % a to už je dost.
Letadlo to uveze, jen letí znatelně rychleji a pro stoupání je třeba přidat víc plynu a tahat. Řiditelnost je pořád stejná. Výsledek zde:
Byl ještě vítr, kdy jsem šel ven, mezi keři a stromy to byla trochu hoňka. 
Záběry z letadla byly natočeny kamerou Insta360 GO 2.
Kameru jsem dal na směrovku větroně Funray. Těžiště se posunulo dozadu, posunutím baterky to nešlo vyvážit, dopředu k baterce jsem dal dost velké závažíčko z kola auta.
Držáček je tištěný z PLA.
Aerodynamicky to je skoro bezvýznamné.
Výsledek zde:
Sestřih je zde: YouTube
zpátky na: Montáž kamery na křídlo │ dál: Montáž kamery před model
přehled kapitol:
