23.12.2019
Postupně jsem prohlédl dokumentaci ke všem uvažovaným kamerám,
kouknul jsem na videa točená jednotlivými typy kamer.
U kamer Canon G50 a hlavně G60 byl problém najít nějaký relevantní materiál s použitím dlouhého ohniska.
Je to asi tím, že obě kamery jsou opravdu letošní novinky a noví majitelé toho ještě moc nestačili natočit.
Problém je i s tím, že není mnoho videí, kde autor uvede, jakou kamerou záběry točil.
Snažil jsem se najít také nějaké diskuzní příspěvky,
kde by se o kamerách mluvilo v dobrém či zlém.
To je ještě obtížnější.
Není to počítač ani televize,
o kterých se dají najít na Heurece, na Alze a podobných webech bohaté reference.
Dají se najít vzájemná porovnání dvou kamer, weby i videa,
ale jsou to v drtivé většině jen formální srovnání parametrů,
není v tom žádná praktická zkušenost.
Udělat si tedy nějaký ucelený obrázek o kamerách na trhu není jednoduché.
Ze seznamu dvaceti kamer, které jsem si zapsal do excelové tabulky s parametry,
cenami a postřehy recenzentů,
jsem nakonec vytipoval tři:
Panasonic HC-X1000 jsem z výběru vyřadil, nepřesvědčily mě ukázky na YouTube,
našel jsem poměrně dost negativních referencí.
Zadání na dlouhé ohnisko přes 600 mm vyhovuje jen typ G50.
Z mých předešlých průzkumů ale vyplynulo, že to,
čím se chlubí výrobci u kamer s velkým čipem ale s kratším objektivem,
že dokážou zpracováním obrazu vykouzlit kvalitní obraz při dalším přiblížení oříznutím obrazu,
tedy jakýmsi digitálním zoomem, je asi pravda.
Proto jsem zařadil do výběru typ G60 a AX700,
které mají objektiv dlouhý "jen" 380 a 350 mm.
Na ukázkách, které jsem si našel, vypadá obraz digitálně přiblížený dobře.
Jediné místo na které jsem přišel, kde měli všechny kamery na osahání,
byla prodejna Megapixelu v Praze.
Kamery jsem v prodejně držel v ruce, měl jsem možnost si je krátce vyzkoušet.
Je to těžká písemka, opravdu prakticky kameru vyzkoušet není možné,
ovládání kamer není jednoduché a několik hodin na každou by bylo málo.
V těch několika minutách lze jen zjistit, jak padne kamera do ruky,
jak vypadá obraz na displeji, jak vypadá obraz v hledáčku,
jak jsou dostupné ovládací prvky a jaký mají chod.
Každý si do takového vybírání přináší nějakou emoci, zkušenost. I já.
Předešlé kamery, které jsem provozoval, byly Canon.
A měl jsem s nimi výbornou zkušenost,
líbí se mi obraz, který kamery produkují,
líbí se mi jejich ergonomie.
Fotoaparáty, které jsem v posledních letech provozoval,
jsou značky Sony. První jsem si pořídil kvůli tomu,
že jsem viděl, jak má Sony našlápnuto v technických inovacích a to se mi potvrdilo.
Drhne to u nich v ergonomii, menu fotoaparátů Sony je hrozné.
A platí to asi i u kamer.
Tak mě ke značce Canon táhne srdce, k Sony zase ten jejich inovační duch.
Do prodejny jsem si tedy přinesl tuto emoci
a taky jsem měl nakoukáno plno recenzí a videí těmito kamerami pořízených.
Všechny tři kamery jsou cca stejně veliké, ovládací prvky na "omak" mají taky podobné.
Do ruky mi tedy padly všechny stejně, váhově jsou na tom taky stejně.
Jak vypadá záznam jimi pořízený jsem měl nakoukáno a obojí - Canon i Sony mě uspokojovalo.
První jsem měl v prodejně v ruce Canon a co mě hned zarazilo, byla velikost displeje.
Připadal mi malý! První okamžitý pocit po zapnutí canonky tak bylo zklamání.
Čitelnost displeje je pro mě důležitá, potřebuji ho mít čitelný i ze vzdálenosti půl metru
a vmalém obrázku ty potřebné detaily nevidím.
Když jsme potom zapnuli Sony, první pocit byl "To je ono, to je dobře čitelný displej!".
A podobně to bylo s hledáčkem.
Pohled do hledáčku canonky mi připomínal obraz v hledáčku levné spotřební kamery,
pohled do hledáčku sonky byl jak pohled do velkého okna.
Krásný čitelný obraz, dobře čitelné stavové údaje na okrajích obrazu.
V podstatě v momentě, kdy jsem znal obrazy displeje a hledáčku obou kamer, bylo rozhodnuto.
Kvalita hledáčku i displeje tak pro mě obě kamery Canon vyřadila a zbyla mi Sony FDR AX700.