Dráhy 


| ? | Mìl jsem za to, že když startují dopravní letadla typu Boing 737 (Ruzynì), startují víceménì ze stejného místa na zaèátku startovací dráhy, a podle vìtru a vzletové váhy váhy je dána délka startu, myšleno bod startu a bod "odlepení" letadla od dráhy. Byl jsem pøesvìdèován, že tomu tak není, ale že se ohledem na vítr a vzletovou váhu urèí výpoètem startovací bod na dráze, tak, aby místo "odlepení" letadla bylo stále stejné, asi jako když se skokanùm na lyžích snižuje nájezdová výška. |
| √ |
Dal bych kamarádovi protiotázku: "Jaký by tento postup mìl smysl? K èemu by to bylo?"
Naopak úèelem rozjezdu od prahu dráhy je mít pøed sebou co nejdelší úsek dráhy a plochy letištì, aby bylo v pøípadì nìjaké poruchy a pøerušení vzletu co nejvíce prostoru pro brždìní a zastavení letadla. Dalším ne nepodstatnou okolností je, že je tøeba blokovat vzletovou a pøistávací plochu co nejkratší dobu. Pozorováním lze snadno vysledovat, že se všechna letadla rozjíždí zhruba ze stejného místa - z prahu dráhy bez ohledu na jejich délku vzletu. ATR 42-500 ÈSA má délku vzletu cca 1100 m. B-737/400 ÈSA má délku vzletu cca 2400 metrù. ATR-ko by tedy jelo po dráze více jak kilometr, než by mohlo zahájit vzlet. A to urèitì na Ruzyni nepozorujete. Takže všichni zahajují vzlet z cca stejného místa bez ohledu na typ a momentální podmínky - poèasí, aktuální hmotnost letadla. |

Aby bylo možné ze vzduchu dráhy letištì dobøe rozeznat, jsou na nich znaèky. Jejich provedení se liší podle povrchu dráhy letištì (asfalt, tráva) a podle velikosti a významu letištì. Letištì s velkým komerèním provozem dá více penìz na znaèení dráhy než letištì menší, s menším provozem a pøípadnì s provozem nekomerèním, klubovým.
Znaèení tvoøí prahové znaèky a prahová svìtla.

│