Na soutěži RC V2

Rok 1980 plus mínus. Jirka Hudský, Pavel Grunzner mu vypouští model na gumicuku k soutěžnímu letu. Vzadu se k letu připravuje Sláva Dorn.

Podle Pavla je to u Vyklic, obce, kterou někdy po roce 1982 pohltil uhelný lom a kde jsou teď vody jezera Milada. Soutěž byla klubová, sešlo se nás s větroni při takové akci běžně víc jak deset.

Jirka má model vlastní konstrukce, nevzpomenu si, zda to byla dvou nebo dvou a půl metrovka, a červený je z jednoduchého důvodu. Papír na potah jiné barvy nebyl k mání. Respektive byl ještě kus černého, takže křídla byla zespodu černá a svrchu byla z černého papíru imatrikulace. Stavěli jsme s Jirkou konstrukčné shodná letadla, takový konstrukční standard té doby, jen se měnil profil, silueta trupu a směrovky. Byli jsme průmyslováci a letadlo jsme dokázali postavit za týden. Trup bedničkový z balzy 4 mm, překližkové přepážky, vepředu vyztužený leteckou překližkou. To byl opruz, protože jsme to lepili Epoxy 1200 a muselo se čekat do druhého dne, až epoxy vytvrdne. Epoxy jsme používali ještě na zalepení mosazné trubky mezi nosníky a prvních třech žeber křídla v centroplánu, zbytek byl lepen Kanagomem. Pokusy ošidit lepení v centroplánu končily neslavně, křídla na gumicuku nebo při úniku z termiky vzpažila. Žebra jsme vyráběli rašplovou metodou, plechové šablony, svěrák a rašple, žebra byla za chvilku. Nejvíc jsme používali profil E387. Odtokovku a náběžku jsme hoblovali hoblíkem Narex. Hrubá stavba šla rychle od ruky. Problém bylo potahování. To znamenalo lakování a čekání, až lak uschne. A taky to byl smrad acetonu, který nevadil nám, ale sousedům. Oba jsme fungovali v malé špeluňce v činžáku ve sklepě a laky smrděly do domu. Většinou v pátek před půlnocí bylo hotovo a bylo třeba ještě do "mokrého" letadla nainstalovat rádio. No a v sobotu už se létalo!

Při pohledu na fotku vidím taky Jirkovo rádio. To byla amatérská stavba asi podle časopisu Amatérské rádio. Fungovalo to dobře, jen se rádio rozlaďovalo, najednou se třeba při kvrdlání směrovkou začala hýbat i výškovka. Na to byl Kužela z mlíkárny - ladil rádia a jednou za rok bylo třeba za ním s rádiem vyrazit.

Soutěže a to i taková klubová "sranda" soutěž byly výbornou možností, jak se něco od druhých naučit.

(zveřejněno na stránce V klubu)