Celokompozitové házedlo

Několik let hážu do vzduchu házedlo Long Shot 2, mám v něm už třetí nebo čtvrtý akumulátor a letadlo už je dost dobité. Koukl jsem se do svých zápisků, pořídil jsem ho v roce 2007! Létám ho tedy desátý rok!

Házedlo je pro mě stále úžasný nástroj, velmi univerzální, skladný, výkonný a hlavně zábavný. U starého olétaného Long Shota už se ale bojím do hodu naplno opřít. Pavel, se kterým chodím létat, vystřídal za poslední dva roky několik celokompozitových házedel a tak jsem měl možnost pozorovat, jak vypadá provoz takového stroje. Líbila se mi vyšší výkonnost, líbí se mi vzhled takového stroje. Jen jsem měl nějaký blok, odrazovala mě cena celokompozitu, která je dvojnásobná oproti strojům vyrobeným vakuováním jako Long shot (skelný kompozit na polystyrénovém jádru).

Potom jsme ale byli společně létat a Pavel, když měl s házedlem výšku čtyři sta metrů, tak nekompromisně potlačil a těch několik set metrů překonal střemhlavým letem. To se mi hrozně líbilo, vnímal jsem, jak stroj ještě stovky metrů v horizontálním letu nese přebytek energie, vnímal jsem, jak se Pavel nemusí bát vzít za kniply. To byl asi poslední impuls začít něco takového shánět.

(zveřejněno na stránce Co dělám?)