K typu Zlín XII mám zvláštní vztah.
Je to první model - obr, se kterým jsem se kdy setkal.
Bylo to někdy kolem roku 1980,
model Honzy Nývlta poháněný benzínovým motorem Quadra 35 ccm byt tehdy opravdový obr.
Doteď se mi vybavuje, jak mě tehdy model okouzloval realistickým letovým projevem.
A taky se mi vybavuje, jak jsem u Honzy v dílně ohromeně zíral na křídlo v kostře,
na ta ohromná prkna balzy!
A tak, když jsem přemýšlel o stavbě vlečné,
dostal jsem se v úvahách postupně přes PZL-106 Kruk a Pilatus Porter až k této Zlínce.
Zvolil jsem motorizaci motorem MVVS 80.
Objem 80 ccm proto, protože to je už solidní motorizace pro aerovleky,
80 ccm proto, protože to je ještě přiměřený skok od provozování benzíňáku 26 ccm.
MVVS proto, protože jsem ho získal za výhodných podmínek a i se mi ten motor jako strojaři líbil.
Stál jsem tedy před otázkou, jak velký má model být.
Nechtěl jsem okřídlený motor, nechtěl jsem ani co největšího obra,
u kterého nebudu mít žádnou výkonovou rezervu.
Sepsal jsem si mě známé modely s osmdesátkou a zkoumal, jak velké a v jakém měřítku je jejich konstruktéři dělali.
Hlavním údajem je pro mě plocha křídla těchto modelů,
ta spolu se vzletovou hmotností určuje přibližně rozsah rychlostí
a tím i letový projev modelů.
Vybírám si modely, jejichž letový projev se mi líbí. Reprezentují je modely:
Pilatus 1:4 - 2 m2
Daňkova Z-43 1:3.3 - 1.26 m2
Z toho mi vychází Zlínka v měřítku 1:3 s plochou křídla 1.5 m2.
Daňkova Z-43 prý ale váží 17 kg,
to je pro mě u mé první konstrukce asi nedosažitelná meta.
Shora jsem omezen zákonným limitem 20 kg.
