3.1.2002
Za mrazivé noci 3.1.2002 mi při údržbě zamrzlého auta padl do oka měsíc zářící nade mnou.
Neváhal jsem a běžel domů pro foťák.
Bylo už určitě již více než 10 pod nulou.
Já na rozdíl od fotoaparátu už přestával fungovat.
Zkusil jsem udělat několik snímků.
Zoom jsem měl nastaven na maximální ohniskovou vzdálenost,
manuálně zaostřeno na nekonečno a v manuálním režimu nastavenu clonu 3.5 (světelnost objektivu),
ISO 400 a čas jsem měnil od 1/10 (expozimetr ukazoval správnou expozici) až do 1/100 (expozimetr v červených číslech) - fotoaparát Olympus C-2100UZ.
Výsledek byl zhruba stejný - tedy špatný.
Žádná tajemná moře, jen svítící kobliha.
obrázek 1 - 1/18
obrázek 2 - 1/100
Mezi snímkem na obrázku 1 a obrázku 2 jsem nafotil 5 dalších, které se liší jen v nastaveném času závěrky a míře oparu.
2.pokus
28.1.2002 je obloha jako vymetená a měsíc zase svítí jako lampa. Vyrážím s fotoaparátem ven. Tentokrát poučen hodně cloním.
obrázek 3 - 1/800, F 8.0, ISO 400
Na obrázku 3 je snímek s nastavením bílé na umělé osvětlení a se zapomenutou nastavenou citlivostí 400. Čas 1/800, clona 8.0. Využil jsem optický i elektronický zoom. Ohnisková vzdálenost je 1035 mm.
obrázek 4
Na obrázku 4 jsem změnil nastavení bílé na automat a ohnisková vzdálenost 800 mm. Ostatní parametry jsou stejné.
Zkusil jsem ještě fotografovat oblohu s plujícími mraky, ale na snímku byla než tma. Ač mraky hodně svítily, na snímku nejsou vůbec vidět.
obrázek 5
Na obrázku 5 je snímek z obrázku 3 upravený v programu PhotoDraw. Snímek je ztmaven a mírně jsem zvětšil ostrost.
9.11.2003
Fotografování nebeských těles není pro mě běžnou záležitostí.
Zatmění měsíce dnes v časných ranních hodinách
mě však vyprovokovalo k pokusům vyfotit tento neběžný jev.
Zkoušel jsem už dříve
vyfotit měsíc v úplňku.
Podíval jsem se tedy do svých poznámek a zkusil tuto zkušenost uplatnit při zatmění.
Jak to dopadlo?
Nic moc.
|
První snímek byl sice ostrý, ale takřka celý černý. Ač byl zastíněný kotouč měsíce
okem dobře viditelný, na snímku je tma. Rozdíl mezi měsícem v úplňku a v zatmění
je propastný. Clona 8 a čas 1/800 použité při focení měsíce v úplňku jsou tedy
v tomto případě naprosto nepoužitelné.
|
|
Pro druhý snímek jsem nastavil dlouhý čas: clona 8, 2s, ISO 400. To se zase nedá udržet v ruce.
|
|
Mazal jsem tedy pro stativ. Nastavil jsem: clona 5.6, 1/5s, ISO 400. Docela ucházející výsledek.
Bohužel fotoaparát si neporadí s tím ovětleným srpkem. Když jsem docílil jeho přijatelného podání,
zbytek Měsíce nebyl vidět.
|
|
Až když byl Měsíc ještě více v zákrytu Země, vyšla trochu ucházející fotka.
|
|
Tahle je asi nejlepší: clona 3.5, 1/15s, ISO 400.
|
Během fotografování jsem si uvědomil (mimo zimy), jak Měsíc po obloze pádí.
Ze středu záběru utíkal stále doprava dolů a já musel stále štelovat stativ.
Při fotografování jsem používal samospoušť. Bohužel stisk spouště se u takto vytaženého objektivu
projeví rozmazáním snímku.
Zajímavým okamžikem bylo objevení hvězd na snímku. Hvězdy se na snímku objevily
při exponování časem delším než 10 sekund. Po několika snímcích mi však došlo, že to asi bude jinak.
Zatímco Měsíc se mi v zorném poli pohyboval, "hvězdy" seděly na jednom místě. Je to jen šum snímače :-))
Poznámka 29.8.2013: Od zápisků výše uplynulo 10 let. Z dnešního pohledu to byl pravěk . Digitální technika byla směšná, informací pomálu. Jak je dnes vše jiné!
29.8.2013
Pokud chcete při fotografování měsíce dosáhnout hned z počátku nějakých přijatelných výsledků, poučte se z článku Petra Březiny.
30.8.2013
Další díl o fotografování měsíce na webu Milujeme fotografii tentokráte od Petra Švendy.
31.8.2013
Zajímavý postup, jak fotografovat v obtížných světelných podmínkách popisuje Petr Švenda.
Mimo jiné se dá tento postup použít pro fotografování Měsíce.
Potřebujete foťák s live-view, notebook a program,
který bude zaznamenávat live-view do počítače.
Složením snímků z několika stovek záběrů dostanete ostrý obrázek bez šumu.