Měsíc chrchlám, frkám, polehávám s teplotou v posteli, ale když se venku udělá pěkně, musím ven!
Beru letadlo s kamerou.
Startuji v mrazivém vzduchu do ticha, do bezvětří.
Ven jsem vyšel v půl čtvrté, místo, kde stojím, už je ve stínu, je sedm pod nulou.
Vím, že baterka v kameře v té zimě vydrží tak patnáct minut, filmovací let by tedy měl proběhnout rychleji, než obvykle.
Jsem zvědav, jestli dosáhnu hranice inverze.
Vyrazili jsme na Ranou na pátou ráno na svítání podruhé.
Znamená to vstát v noci ve čtyři,
vyplížit se z domu,
aby ostatní mohli nerušeně spát
a vyběhnout na vrcholek,
než se slunce přehoupne přes horizont.
A riskovat, že vstaneme a bude zataženo.
Tentokrát jdou ve 4:05 mezi námi SMSky: "Vidíš hvězdy?", "Vidím :-)"
Na rozhledně u Radejčína už jsme létat byli a žádný pěkný zážitek to nebyl.
Dost foukalo a prolétávat nad lesy okolo rozhledny v silné turbulenci bylo adrenalinové až moc.
Když nás teď Honza oslovil s nápadem jet tam brzy ráno, moc se mi nechtělo.
Ale byl to tenkrát Honzův nápad s tou rozhlednou a my jsme tam s Pavlem jeli létat bez něho, tak jsem si řekl, že tam s ním pojedu, aby si to taky "užil".
Na ráno předpověď dávala vítr 1.5 m/s, tak by to tentokrát mohlo být lepší.
Nařídil jsem si budíka na 4:30 a jako řádný pilot jsem v jednáct už spal.
Ráno paří můj první pohled obloze.
Východní část oblohy kompletně zataženo, západní část bez mráčku.
Ale už jsem vzhůru a tak pojedu, i když to na nějaké zlaté světlo za úsvitu nevypadá.
Skoro celou cestu jedu na východ a tak mám pořád na očích beznadějně černou oblohu nad horizontem.
Nálada pod psa.
Slunce nakonec přeci jen přelezlo i tu hradbu mraků na východě, ale půlhodina toho nejzajímavějšího světla je v nenávratnu.
Lezeme s Honzou nahoru na rozhlednu a házíme letadla z ochozu dolů. Je totální klid a letadla letí v horizontu na třetinu plynu - jak to Honza trefně nazval "lechtačka" :
Čekám na solidní severozápadní vítr, abych mohl vyrazit na Ranou zalétávat velkého větroně,
ale buď nefouká, nebo fouká z blbého směru.
Dnes celý den fičí jako blázen z východu a my v okolí nemáme žádný příhodný terén na tento směr větru.
Tak se chystám alespoň večer vyrazit na Mrtvý vrch
a zkusit to tam, i když směr větru není ideální.
Ven chci jít už jen proto, že na obloze jsou tak fotogenické mráčky.
Některé akce vznikají z hecu.
Když jsme se s kamarády bavili o létání ve tmě a o natáčení za tmy, přemýšlel jsem, jestli nebude kamera tak šumět, že záznam nebude ke koukání.
A tak jsem po západu slunce popadl letadlo s kamerou a šel létat!
Dnes dopoledne se nečekaně vybralo počasí.
Koukám od nás ze vsi do údolí, dole se válí mlha "tak akorát",
z Teplic kouká jen Doubravka a vodojem, u nás je jasno, žádný zákal!
Popadám Betu a kameru,
lopata, kterou skládám uhlí, letí do kouta a hurá na létání!
Od rána je mlha - inverze. Šedivo, skoro lepší zůstat v posteli.
Z okna vidím několik set metrů daleko, ale kousek nad domem je hustější vrstva mlhy.
Že bych zkusil něco nafilmovat při letu na rozhraní toho hustého nade mnou?