8.8.2004
Vysílače nejsou příliš složitá zařízení.
Je v nich však poměrně hodně pohyblivých součástí,
provozní podmínky nejsou zrovna jednoduché
a hlavně jeden vysílač je užíván mnoho let.
Protože spolehlivost vysílače zásadním způsobem ovlivňuje
bezpečnost letu,
měla by se i jemu věnovat nějaká pozornost.
Intenzita jeho údržby by se měla odvíjet od intenzity provozu
a hodnoty vašich modelů.
Alespoň jednou za rok by měl někdo prohlédnout vnitřek vysílače a zkontrolovat ho.
Kontroluje se přívod antény, přívodní kablíky potenciometrů, přívodní kabel akumulátoru a stav akumulátoru.
Pilot vystupující na veřejných vystoupeních by měl takovouto kontrolu provádět častěji.
4.12.2005
Porucha napájení vysílače je jednou z příčin havárie modelu.
Jednou za čas je proto třeba napájení vysílače zkontrolovat.
Vyzkoušejte alespoň 4x do roka, jak se vysílač chová před úplným vybitím akumulátoru.
Může se totiž stát, že se akumulátor začne chovat jinak než jste byli zvyklí.
Jetliže jste třeba po prvním varovném zapípaní vysílače mohli létat ještě 1/2 hodiny,
může se tato doba se stárnutím akumulátoru dramaticky zkrátit.
Třeba tak, že vysílač zapípá a bude to zároveň jeho poslední projev. A vy zbytečně havarujete.
Otevřete alespoň 2x za rok skříň vysílače a vizuálně zkontrolujte akumulátor.
Akumulátor by měl být čistý.
Jakékoli známky kvetení jsou důvodem pro demontáž paku a jeho kontrolu.
Akumulátor nemá nekonečnou životnost. Projevuje-li se jeho rychlejší vybíjení
a zmenšování jeho kapacity, je čas ho vyměnit.
Létáte-li rekreačně, je životnost akumulátoru vysílače 2 roky.
26.12.2003
Křížové ovladače se po dobu letu neustále pohybují a s nimi se pohybují i přívodní kablíky potenciometrů. I u velmi drahých vysílačů může nastat v této části porucha. Jednou za čas se na tyto přívodní kablíky podívejte.
Místo i budoucího poškození je možné vysledovat. Mnohdy to je třeba nevhodné vedení některého svazku, vzniklé náhodou při montáži rádia. Kablík se pak láme v ostrém úhlu nebo se jen tře o jinou součást vysílače.
Pokud najdete poškození, které hrozí poruchou, opravte ho. Protože je to místo háklivé na provedení pájených spojů, svěřte opravu odborníkovi nejste-li v tomto oboru zdatní.
14.6.2010
Vysílače musí někdy fungovat i v dešti.
Buď vás zaskočí náhlá přeháňka při rekreačním létání nebo jste nuceni letět soutěžní let za deště.
K vysílači lze vyrobit nebo koupit hotový tzv. "spacebox" (rainshield, wetterschutz).
Je to kryt, který chrání vysílač shora před deštěm.
Co však v případě, že vám do vysílače naprší?
Určitě buďte opatrní. Zvlášť když ještě nemáte se svým typem vysílače a deštěm zkušenost.
Můžete s vysílačem zmoknout, potom po dešti vše přezkoušíte, všechno funguje a tak odstartujete k dalšímu letu.
A ouha, najednou model neřídíte! Voda totiž natekla dál do vysílače.
Některé vysílače jsou navlhnutí méně náchylné, některé více.
Záleží, jak a kudy může dovnitř zateklá voda z vysílače odtékat,
kde jsou umístěné přepínače atp.
Některý vysílač začne pípat, jak je v přepínači voda, ale jinak se nic neděje a model lze řídit dál,
některému poklesne výkon a řízení funguje jen na malou vzdálenost,
některý vysadí úplně
a některý funguje pořád i v silném dešti.
A nemusí jít jen o nějaké poruchy funkce vysílače.
Může třeba odejít displej.
Známý je tento problém u Multiplex Evo nebo u některých modelů Futab.
A bez displeje nejdou dnešní programovatelná rádia moc používat.
Je to poměrně nákladná oprava.
Pozor si dejte nejen na déšť. I vlhkost vysrážená uvnitř vysílače může zafungovt stejně neblaze, jako deštová voda.
Někdy je ve stanu nebo v karavanu takové vlhko, že vlhne nejen oblečení nebo papíry, ale i modely a vysílače.
Pokud tedy s vysílačem pořádně zmoknete a je to vaše první zkušenost,
odtraňte vodu z jeho povrchu a raději prohlédněte vnitřek rádia.
Pokud je rádio po noci ve vlhku plné kondenzátu,
raději nelétejte a nechte vysílač pořádně vyschnout.
