Anténa

Způsob instalace antény přijímače ovlivňuje podstatnou měrou spolehlivost řízení modelu. Nevhodně instalovaná anténa nebo anténa poškozená může vyrazně zkrátit dosah rádia nebo může docházet k výpadkům řízení v určitých polohách modelu. Péče věnovaná anténě se odrazí na větší bezpečnosti létání. Níže uvedené platí pro rádia na 35 MHz, na 40 Mhz i v pásmu 2.4 GHz.

Úkolem antény je co nejlépe zachytit elektromagnetické vlnění generované vysílačem. Nejlepší příjem má anténa, která prochází co největším nestíněným prostorem, tedy teoreticky co nejdelší anténa natažená rovně. Anténu stíní vodivé předměty.

U modelu jsou však možnosti instalace velmi dlouhé antény omezené a také je nutno vyřešit problémy, které s sebou přináší pohyb modelu v prostoru a změny polohy modelu (jeho natočení) vůči vysílači. Z tohoto důvodu se také nepoužívají směrové antény, jejichž účinost v daném směru je mnohem vyšší než u antén všesměrových.

Výrobci přijímačů opatřují přijímače drátovými anténami, jejichž délka je kompromisem mezi jejich citlivostí a možnostmi instalace do modelu. Každý přijímač má "svoji" délku antény-

Anténu mohou zastínit zejména věci z kovu jako je motor, kovová táhla a lanka, plechové kryty, materiály (i laky) s pigmentem z kovu, nebo z vodivých materiálů jako je uhlík - tedy uhlíkové pásnice, lamináty z uhlíkovou tkaninou. Anténa by měla být natažena rovně na co nejdelším rozměru. Může jít vnitřkem trupu (křídla) nebo může být vedena vně. Pokud povedete anténu vnitřkem trupu nebo křídla, umístěte ji do trubičky tak, abyste ji při demontáži přijímače mohli vytáhnout a opět ji do této trubičky nastrkat. Další možností je opatření vývodu antény z přijímače konektorem. Potom může být anténa nedílnou součástí modelu. Výběru konektoru pro spojení antény věnujte patřičnou pozornost.

Obrázek ukazuje instalaci antény do trubičky v křídle (samokřídla) z EPP. V křídle je žiletkou vytvořen zářez do hloubky průměru trubičky. Použil jsem slepená brčka, ale je možné použít jakoukoli trubičku. Anténa musí jít po celé délce trubičky lehce zasouvat. Trubička musí být natolik tuhá, aby jí okolní materiál nesplácl. Přešnívající kus antény volně vlaje za koncem křídla.

Antény a kovové trupy, trupy uhlíkové ...

Byly popsány problémy s anténami uvnitř modelu a potahem obsahujícími kovy i s anténami vyvedenými z takového trupu ven. Ještě větší problémy způsobuje plechový trup. Anténa musí procházet plechovým potahem průchodkou z izolačního materiálu dírou v potahu o dostatečném průměru.

Také laminátové trupy s uhlíkovou výztuží půdobí problémy a nelze u nich nechat anténu uvniitř jako u trupů dřevěných nebo trupů ze skelného laminátu. Uhlíkové vlákno stíní elektromagnetické vlnění a je jedno, zda jde o pásmo 35 MHz nebo 2.4 GHz! Aktivní část antény musí z trupu ven.

V takovém případě věnujte zvýšenou pozornost dosahu rádia.

Potíže s anténou

21.6.2008

Já osobně má třeba problém s házedlem Long Shot 2 Házedlo má nosník ocasních ploch tvořený kónickou uhlíkovou trubkou.

Anténu mám volně vlající pod trupem. Pokud se mi anténa při hodu přehodí přes trubku nosníku ocasních ploch, začnou serva kvůli výpadkům signálu kmitat.

Poloha antény na modelu

Poloha antény za letu významně ovlivňuje schopnost přijímače pracovat v mezních situacích.

V návodu přijímače Simprop - Scan-7 je o umístění antény jedna kapitolka.

Rozebírá se zde (shora dolů):

• anténa kolmo nahoru - nejlepší příjem: Toto řešení bývá vidět na akrobatických motorových modelech, kde je na hřbetě anténka z ocelové struny (Simprop uvádí její délku alespoň 30 cm).
• anténa kus vodorovně a kus svisle: U menších modelů se dá realizovat vedením antény podél trupu a na konci podél směrovky nahoru. Dobré podmínky pro příjem.
• anténa šikmo nahoru: Nejčastější provedení antény, kdy anténa vystupuje nahoře z trupu za kabinou nebo za křídlem a odtud je vedena na vrchol směrovky. Dobré podmínky pro příjem.
• anténa vedená horizontálně: To je případ, kdy je anténa přilepena z vnějšku na trupu nebo je vedena jeho vnitřkem. Toto řešení přináší problémy zejména při letu nízko nad zemí ve velké vzdálenosti. Také vedení vnitřkem trupu je třeba věnovat pozornost. Trupy s uhlíkovými vlákny dovedou anténu stínit!

Prutová anténa

U modelů, u nichž je třeba zajistit dobrý příjem v extrémních situacích jako jsou například jety, které létají ve velkých vzdálenostech od vysílače, se používá prutová anténa.

Toto řešení je používané již mnoho let. Je to anténa z ocelové struny vetknutá většinou do hřbetu trupu. Pamatuji si tyto antény na akrobatických modelech M3 už v osmdesátých letech.  

Na snímku je prutová anténa na proudovém modelu Fokker Jana Horáka (model je na stojanu vzhůru nohama).

Hlavní část antény tvoří drát vetknutý do hřbetu trupu modelu. O jeho délku je zkráceno lanko původní antény přijímače.

Původní anténa a anténa prutová musí být spolehlivě spojeny. Na konec lanka antény se dává očko a to se přichytí k patě prutové antény šroubkem.

Prut antény se dělává lomený. Kus je svisle vzhůru, kus je v úhlu 30 - 45 stupňů.

prutová anténa na obří Z-50 Zdeňka Hůlky

Zkrácení antény

Anténu není možné jednoduše zkracovat. Anténa je podstatnou částí vnitřních obvodů přijímače a její amatérskou úpravou můžete radikálně snížit dosah rádia.

Více viz Zkrácení antény přijímače.