ADF
Ladí radiomaják pro radiokompas.
Frekvence je v kHz.
|
|
Ladí radiomaják pro radiokompas.
Frekvence je v kHz.
|
|
ADF - Automatic Direction Finder.
Princip měření je zaměření pozemního rádiového vysílače - majáku
(pozemní zařízení je tzv. Non-Directional Beacon -
protože maják vysílá všemi směry stejný signál).
Maják se volí laděním na panelu rádia ADF.
Prací s přístrojem se dozvíte směr, kterým od vás naladěný radiomaják je, nedozvíte se ale, v jaké jste od něj vzdálenosti. Naladěním dvou majáků (postupně) a vynesením směrů do mapy, můžete zjistit polohu letadla. Ovladačem HDG se jen otáčí stupnice radiokompasu, čímž se dají ulehčit výpočty kurzů. Příjem vzdálenějších majáků je možný až za letu. Na zemi je příjem horší a naladíte jen bližší majáky. |
|
Autopilot umí udržovat směr a výšku letu. Umí stoupat nebo klesat zadanou rychlostí (rychlostí stoupání/klesání) .
Umí vést letadlo po sestupové ose majáku ILS na přistání.
Neumí ovládat motor a udržovat rychlost letu.
Ovládací panel autopilota je umístěn napanelu rádia.
|
|
Tlačítko aktivuje nebo deaktivuje režim udržování výšky.
Tlačítko aktivuje nebo deaktivuje autopilota. Při deaktivaci se autopilot ozve zvukovým signálem.
Tlačítko aktivuje nebo deaktivuje režim udržování směru.
Kompas (gyrokompas, Heading Indicator) indikující polohu přídě letounu - směr.
Pracuje na gyroskopickém principu.
Aby gyrokompas ukazoval správně, je nutné sesouhlasit jím ukazovaný směr se směrem indikovaným magnetickým kompasem nebo se gyrokompas nastaví tak, že se letoun na letišti postaví do známého směru - třeba na dráze se známým kurzem - a gyrokompas se nastaví na tento kurz. Provádí se to ovladačem PUSH. |
|
Kompas indikuje (ukazuje) polohu přídě letounu - směr. je to magnetický kompas. | |
Panel rádia sdružuje několik přístrojů:
|
|
Rychloměr měří rychlost letadla vůči okolnímu vzduchu.
Letíte-li proti větru, bude vaše rychlost vůči zemi menší, než ukazuje rychloměr.
Cestujete pomaleji, než ukazuje rychloměr.
Letíte-li po větru, bude vaše rychlost vůči zemi větší.
Cestujete rychleji, než ukazuje rychloměr.
Princip měření je měření tlaku vzduchu (přesněji rozdílů tlaku vzduchu) na sondě - Pitotově trubici. Rychloměr neukazuje rychlost přesně. Zvláště při mezních polohách letadla (například let ve skluzu s velkým vybočením) může být jeho údaj zkreslen až o desítky procent, protože není zajištěno správné obtékání snímací sondy. Rychloměry jsou ocejchovány v různých jednotkách: knotech, km/h, statutárních mílích za hodinu. Tento přístroj z Cessny ukazuje rychlost v knotech. |
|
Výškoměr měří výšku polohy letadla. Princip měření je měření tlaku vzduchu.
Standardně zobrazuje výškoměr nadmořskou výšku. Aby výškoměr ukazoval správně, je třeba jeho nastavení korigovat podle aktuálního tlaku vzduchu. Provádí se to knoflíkem vedle stupnice výškoměru. Nastaví se hodnota tlaku vzduchu v hektopaskalech - okénko MB - nebo v milimetrech rtuťového sloupce - okénko IN HG. Nastavované hodnotě se říká QNH a pilot se ji dozví od řídícího létání nebo z ATIS. V místě startu se na výškoměru nastaví nadmořská výška letiště. |
|
Seznámíme se s kabinou. Usedněme na levé přední sedadlo (na tomto snímku můžete klikat na přístroje):
Je třeba vědět, kde jsou jaké budíky a ovládací prvky, v jakých jednotkách přístroje ukazují atp.
Cessna 182S je ideální letadlo pro výuku navigace. Má příjemné nezáludné letové vlastnosti, dostatečně vysokou cestovní rychlost, schopnost přistávat na letištích s nezpevněnými vzletovými a přistávacími plochami. Má dostatečné radionavigační vybavení.
zpátky na: Létání na leteckých simulátorech │ dál na: Kokpit
přehled kapitol:
(zveřejněno v rubrice Virtuální létání)