Nad Krušnými Horami do Ostrova nad Ohøí 
Zcela mimoøádnì mimo bìh dovolených, svátkù a volných víkendù jsem si dnes vzal v práci volno. Mám den jen pro sebe a své záliby. Domluvili jsme si s kamarádem a na dnes naplánovali letecký výlet.
Jedu autem z Ústí nad Labem do Lovosic podél øeky. Kochám pohledy údolím Porta Bohemica (viz napø. Velké Žernoseky). Trochu mi kazí náladu cvok, který se za každou cenu snaží pøedjet kolonu aut, ve které jedu, a nutí nás neustále pøibržïovat a zachraòovat jeho pøedjíždìcí manévry. Nakonec ho všichni dojíždíme na kruhovém objezdu v Litomìøicích. Ráno mì napadlo, že je 13. a zda by v tento den povìrèivec lezl do letadla. Teï pøemýšlím, jestli vidìt takového blba na silnici není zrovna výraz smùly.
Z Lovosic to beru na Litomìøice a odtud podél Labe na Štìtí. V Litomìøicích jede v kolonì asi pìt aut pøede mnou valký náklaïák s vlekem s obrovskými kontejnery plnými starého papíru. Hned mi dochází, že odboèí v Litomìøicích taky na Štìtí. Taky že jo. Táhnu se za ním dobøe pìt kilometrù než se mi podaøí ho pøedjet. Na letišti jsem slíbil být po osmé hodinì, ale takhle to nestihnu. Jen co jsem ho pøedjel a jel chvilku rychleji, dojíždím prakticky stejný náklaïák. Tak že by tohle byl projev tøináctého. Tentokrát se ale pøed nìj dostávám rychleji a uháním smìrem k letišti.
Dva kilometry pøed cílem dojíždím kombajn, který není na úzké silnici kudy pøedjet. Tak tohle bude ta dnešní smùla! Kombajn ale za chvilku odboèuje a já mám volnou cestu. Na letištì dorážím v pùl deváté.
