Stejné místo, jiný den, jiné počasí

Odpoledne se zatáhlo a začalo drobně pršet. Vyhlídka, jak půjdu po práci létat, bere za své.

V sedm déšť ustal, chvilku váhám, zda má cenu jít si máchat nohy do mokré louky. Termika žádná nebude, ale potřebuji ještě poladit házedlo, tak jdu.

Fouká třímetrový větřík zprava, ale i tak to nosí a z třicetimetrového hodu dokážu vyskákat další desítky metrů nahoru. To mi stačí na to, abych si zkoušel různé režimy letu a ladil nastavení letadla. A jsou to taky výšky, kde mohu v klidu zkoušet lety na zádech, obrácené přemety a vůbec letět ostřeji a akrobatit. Během čtyřiceti minut poletování a házení už jsem s nastavením modelu skoro ve stavu jako před upgradem vysílače. A že mám promáčené nohy mi nevadí.

Příště půjdu na rovnou louku a budu pilovat hody.

(zveřejněno na stránce Létání s Bravem)