To už je tak dlouho?

Oprášil jsem zase (doslova!) moji Extru. Předělal jsem ovládání sytiče, dobil akumulátor zapalování, namontoval zpátky nádrž, kterou jsem musel trochu proprat - filcové bimbátko bylo tmavě hnědé a vyrazil na letiště, že zkusím zavrčet po dlouhých měsících motorem.

Na letišti byla trojka Martin, zdeněk a Honza. Vybalil jsem eroplán a první, co mě trklo, že jsem od prachuá neotřel pouzdro na křídla. To, že je jako prase si nikdo nevšimnul a bok trupu, na který také padal na polici prach jsem utřel už doma. Ale otevřel jsem kufr s nářadím a hned jsem přišel na několik věcí, které mi chybí. Kluci naštěstí vypomohli.

Motor kupodivu chytil hned. Chvilku jsem vrčel, zkoušel přechody. Motor šel výborně a už už bych šel letět. Ale při následné kontrole zjišťuji, že pravé křidélko chodí nějak podivně. Servo ho vychyluje jen v jednom směru. To už znám. Půlka servozesilovače vyhořela (více viz Už druhé!). Z létání tedy nebude nic. Zkoušim tedy znovu nahodit motor, ale úspěšně jsem ho uchlastal. Po chvíli marného přehazování vrtule, kontroly zapalování a zase přehazování vrtule se vzdávám. Můj čas vypršel. Musím pro ženu.

Doma s údivem prohlížím své zápisky. Sakra! To jsem s tím opravdu naposledy letěl v roce 2006?!

(zveřejněno na stránce Letání)