Vylomené kolečko 
Zítra mám létat na letišti v Ústí a pořád nemám u Foxe opravené vylomené kolo!
Kolo bylo uchyceno na konzolách ze sklotextitu zalepených k překližkové výztuži dna trupu.
Lepil jsem podvozek několikrát, ale vylomil jsem ho zas.
Jako na potvoru je celý týden úděsné vedro a dole v dílně, kde vedle v místnosti topí výměník, je na padnutí.
Ale udělat to musím. Z duralového plechu jsem vystřihl rozvinutý tvar konzoly, ve svěráku kladivem ohnul, vyvrtal díry. Když jsem propilovával v překližkové vyztuži dna trupu většá otvor, slyším z balkónu, který je přímo nad oknem mé dílny: "Sakra, kdo to tam takhle v noci co dělá, se zbláznili!". Rašple totiř dělá úděsný kravál, jak rezonuje celý trup. Pohled na hodinky - 22:05. To to dnes nedodělám 
Jdu domů. Tričko, co mám na sobě, můžu ždímat. Telota tady dole je skoro třicet!
Ráno jsem počkal na osmou hodinu, díru zvětšil, usadil podvozek, přišrouboval a bylo. Uvidíme, jak se to osvědčí.
(zveřejněno na stránce Údržba)