Údržba
Napájení Luňáka po novu
Mám pro napájení rádia ve větroních nový akumulátor
a stojí přede mnou otázka, jak ho použít v
Rozhodl jsem se, že dám do Luňáka BEC od Jetimodel. Důvod: měl jsem ho v šuplíku! 
Otázkou pro mě bylo, kolik vlastně všechna ta serva v Luňáku žerou. Všechno jsem zapojil, mezi baterku a přijímač jsem zapojil BEC a taky proudovou sondu od Jeti.
Přidání proudového čidla ve vysílači Můj Jeti Duplex DC-16 bylo jednoduché. Na displej vysílače jsem si dal proud měřený čidlem a odebranou kapacitu.
Pak jsem nastavil testování serv tak, aby se hýbala serva křidélek, výškovky a směrovky:
BEC jsem připojil ke staré Li-pol baterce 2S 2200 mAh a spustil test.
Letadlo hýbající všemi kormidly jsem zanechal osudu a šel dělat "užitečné" věci.
Když žena viděla a slyšela Luňáka žijícího vlastním životem, přišla mi hlásit:
Zbláznilo se Ti letadlo!
Vrátil jsem se k modelu po hodině. Spotřeba cca 1.500 mAh, max. proud 3.5 A. To odpovídá mým dřívějším provozním zkušenostem s Luňákem, létal jsem s baterkami NiCd 3000 mAh a nikdy jsem neřešil případ, že by se mi napájení během létání přepnulo na záložní akumulátor.
Ještě si oměřím, jak vyleze spotřeba, když budu nějaká serva trochu blokovat.
Opráším Luňáka
Svěsil jsem Luňáka od stropu, otřel z něho prach a jal se zkoumat, co musím udělat, abych ho zprovoznil. Impulzem mi mimo jiné je kamarádův tří a půl metrový Epsilon se kterým toho zatím moc nenalítal. Aby viděl, co to je házet "těžké" letadlo!
Po obhlídce vznikl seznam prací, které bych měl provést:
- Najít všechny planžety, dráty, šrouby, věci do kabiny.
- Zavěsit směrovku na nové panty.
- Nastavit lankové náhony.
- Pořešit napájení rádia, NiCd akumulátory mají svoje za sebou.
- Vyměnit křidélkové servo, které projevovalo divný chod.
- Vypnout nažehlovací fólii, která na několika místech povolila.
- Zjistit, které ze tří nastavení ve vysílači pro Luňáka je to správné.
Nenašel jsem jen šrouby pro zajištění křídla, jinak bylo vše pohromadě. Směrovka už je na svém místě, lankový náhon seřízen, napínáky zajištěny drátkem. Servo jsem vyměnil, napájení jsem pořešil. Zůstal mi jen jeden problém. Lehčí baterky znamenají potřebu letadlo dovážit. A já už nemám doma tolik olova.
Jaký BEC
Mám pro napájení rádia ve větroních nový akumulátor
a stojí přede mnou otázka, jak ho použít třeba v
Imatrikulace
Rozhodl jsem se po letech opatřit svého Luňáka imatrikulací na křídle. Vypadalo to nejdříve úplně jednoduše. Vyberu písmo, nakreslím v Corelu a nechám vyříznout.
Začal jsem vybírat písma:
Písmo musí být bezpatkové, devítka se musí zavírat, ... projíždím předlouhý seznsm písem a vybírám ta nejpodobnější písmům na dobových fotogtafiich ... čím více písem vidím, tím více vidím detailů, ve kterých se liší. Všechna písma mají ale společný nedostatek - jsou baňatá. "O" i "9" mají "vypoklá bříška". Docházím k názoru, že si písmena budu muset nakreslit sám!
A nastal další problém. Nemám fotografii toho "mého" Luňáka OK-0921. Mám ale fotky větroňů ze stejné série. Fotka se dá dát jako podklad do Corelu, ale problém je, že mám dvě fotky a na každé je úplně jinak namalované "K". A vůbec. Čím déle ty imatrikulace studuji, tím více je jasné, že i v sériové výrobě to nemalovali pořád stejně. To ale maketáři jistě dobře vědí.
Nakonec jsem tedy poskládal z několika fotek podobu všech znaků a namaloval si svoje písmenka:
Potom už to bylo snadné. Kamarád vyříznul a já přenášecí fólií umístil na křídlo.
Poznámka: U Reichardů si to zjednodušili a použili jedno z těch baňatých písem.
Instalace přijímače R14
Včera jsem do Luňáka nainstaloval nový přijímač
. R8-čka se vrátí do
Osm kanálů R8-čky bylo málo (výškovka, směrovka, 2x vztlakové klapky vnitřní, 2x vztlakoé klapky střední, 2x křidélka, vypínání závěsného háčku). Další dva kanály je třeba pro brzdící štíty. Váhal jsem mezi dvěma variantami: 2x R8 nebo 1x R14. Vyhrála varianta s jedním přijímačem R14. Nejen že má dostatečný počet výstupů pro serva, ale má další konektory pro napájení, takže není nutné dělat nějaké rozdvojky, abych na jeden výstup připojil akumulátor a servo.
Na montáži přijímače není nic zvláštního. Jen drobné poznatky:
Z přijímače jdou vývody nahoru. Uprostřed je konektor napájení. z boku vychází antény. Moc prostoru pro přichycení přijímače páskou se suchým zipem není!
Antény jsou přilepeny páskou k vnitřní stěně trupu v místě sedačky. Jedna je vodorovně, jedna je svisle, každá na jedné straně trupu.
40 cm dlouhé antény jsou opravdu dlouhé
Já se s nimi z podlahy kabiny dostanu v pohodě až za centroplán. V tomto letadle bohatě stačí 20 cm.
Změnil jsem taktiku zapojování kabelů od serv do přijímaše. Dříve jsem respektoval zavedené pořadí kanálů:
- 1 - křidélko (u mě vždy levé křidélko)
- 2 - výškovka
- 3 - ovládání vlečného háčku
- 4 - směrovka
- 5 - křidélko (pravé)
- 6 - vztlaková klapka vnitřní (levá)
- 7 - vztlaková klapka vnitřní (pravá)
- 8 - vztlaková klapka střední (levá)
- 9 - vztlaková klapka střední (pravá)
Teď jsem to udělal podle kabelových svazků, které k přijímači vedou:
- 1 - výškovka
- 2 - směrovka
- 3 - křidélko levé
- 4 - vztlaková klapka střední levá
- 5 - vztlaková klapka vnitřní levá
- 6 - křidélko pravé
- 7 - vztlaková klapka střední pravá
- 8 - vztlaková klapka vnitřní pravá
- 9 - ovládání vlečného háčku
Pořadí kanálů je změněno ve vysílači. To je zásada: "Co je možné nastavit ve vysílači, nastav ve vysílači. Až potom přistup k programování přijímače." Když musím dát jiný přijímač, mám méně nastavování. A hlavně, když něco nastavuji venku, tak si na displeji vysílače rychle najdu a zjistím co je kde nastaveno.
Standardní postup při instalaci je i nastavení fail-safe. To dělám Jetiboxem. Vypnutí závěsu vlečného lana, směrovka mírně do zatáčky, výškovka mírně natažená, vytažené vztlaky.
A ještě jeden postřeh. Záměnou přijímače FM za přijímač 2.4G jsem přišel o všechna nastavení výchylek. Teoreticky by přijímače měly na výstupu generovat stejnou výchylku serva, ale není tomu tak.