Uchycení zátěže pro vyvážení 
Letadla (i skutečná) je třeba vyvážit. Při stavbě jednotlivých modelů (i v sérii) se liší hmotnosti jednotlivých dílů (různá hustota materiálu), majitelé modelů použijí různě těžké komponenty rádia nebo je jinak rozmístí. Poloha těžiště se tak dostane mimo meze doporučené dokumentací nebo zjištěné výpočtem nebo empiricky. Protože poloha těžíště má zásadní vliv na letové vlastnosti letadla, musí se vyvažováním dostat poloha těžiště do správné polohy.
Ve stavebních návodech se často o řešení vyvážení modelu moc nedočtete. Pisatel návodu počítá s touto základní znalostí. Volné modely mívají pro umístění zátěže připraven prostor v hlavici. Tam je to jasné. Ale jak to udělat u RC modelu?
Podélné vyvážení
U modelů se podélné vyvážení provádí přidávání těžkých předmětů do přídě - zpravidla kousků olova. Pokud je třeba posunout těžiště dozadu a není možné ubrat zátěž z nosu modelu, přilepuje se zátěž na ocas modelu.
Vyvažování během zalétávání
Správnou polohu těžiště je nutné určit záletem modelu. I když je poloha těžiště vyznačena na plánu, nemusí to být poloha vhodná pro váš model, pro váš způsob létání, pro vaši schopnost model řídit.
Větší důvěru u mě budí dokumentace, která udává určitý rozsah polohy těžiště. Poloha těžiště více vepředu znamená stabilnější snáze řiditelný let ale menší obratnost. Poloha těžiště více vzadu znamená obratnější model, který však vyžaduje zkušenějšího pilota.
Proto by všechna zátěž určená k vyvážení modelu neměla být zabudována v modelu tak, aby se s ní nedalo později manipulovat. Napevno by měla být zátěž, která zaručuje zadní polohu těžiště a demontovatelná by měla být zátěž, která posouvá těžiště více dopředu (bavíme se typickém příkladu, kdy je třeba dovážit model ve špici).
To vám později umožní s polohou těžiště laborovat a přizpůsobovat vlastnosti modelu vašim schopnostem a požadavkům.
Viz také: Vyvažovat s plnou nebo prázdnou nádrží?
Vyvážení posunem křídla
U volných modelů se podélné vyvážení někdy provádí posunem křídla po trupu.
Samozřejmě to musí umožňovat konstrukce trupu a způsob uchycení křídla. Takový způsob vyvažování je možný tehdy, když je lože křídla na trupu dostatečně dlouhé a křídlo je vázáno gumou kolem trupu. U RC modelů je to z těchto důvodů málo používaný způsob.
Nejde takto dohánět extrémně lehký čumák, protože křídlo by se tak dostáválo příliš daleko dozadu a neúměrně by se tak zkracovala páka ocasních ploch. To má zase neblahý vliv na snížení stability letu.
Vyvažování přidáváním zátěže do nosu letadla
Závaží je výhodné umístit co nejvíce dopředu. Čím bude více vepředu, tím menší bude nárůst hmotnosti vašeho stroje.
Závaží musí být uchyceno tak, aby se nemohlo ze svého místa za letu uvolnit! Nejen že špatně vyvážený model se stane obtížně řiditelný, ale závaží se může dostat mezi páky serv a znemožnit tak řízení úplně.
Mějte na paměti, že závaží bude mít tendenci pohybovat se dopředu při tvrdém přistání, ale také třeba při razantním hodu může vycestovat ze svého místa dozadu.
Při vymýšlení uchycení vyvážení mějte také na mysli možnost havárie. Nevhodně umístěné vyvážení dovede svojí setrvačností napáchat v trupu pěkné škody.
Vyvažování větroňů
Větroně se vyvažují oproti motorovým modelů jednodušeji, protože v node modelu je volný prostor.
Pro umisťování zátěže je dobré mít v nosové části přepážkou oddělený prostor, do kterého lze strkat kousky olova.
Olovo lze proti vypadnutí zajistit třeba utemováním kusem molitanu.
Otvor pro přístup k zátěži si připravte přiměřeně velký, aby jste mohli olovo také v případě potřeby odebírat. Je dobré mít s sebou na letišti pinzetu, kterou budete moci olovo vytáhnout když se kousky olova vzájemně vzpříčí.
Ve velkém trupu polomakety větroně není většinou možné zátěž jednoduše zapřít o přepážky tak jako u menšího modelu. A taky jsou hmotnosti závaží mnohonásobky množství olova v běžném modelu. Hmotnost závaží se běžně pohybuje kolem 1/2 kg, ale může být třeba 3 kg! V takových podmínkách a s takovými hmotnostmi už se nehodí postupy používané u malých modelů.
Uvolnění zátěže za letu má fatální následky. Model se stává těžko ovladatelným a většinou to končí havárií. A nemusí to být jen olovo, ale třeba těžký akumulátor. Už jsem takto "zbytečně" rozbitých větroňů viděl několik.
Při umísťování a upevňování olova nebo akumulátorů v předku trupu proto přemýšlejte.
Závaží musí být uchyceno tak, aby se nemohlo ze svého místa za letu uvolnit! Počítejte s tím, že stěny trupu se během startu a přistávání snadno deformují a přilepené závaží může "odprýsknout", počítejte s tím, že v aerovleku lanko s modelem velmi často hodně trhne. A dokonce i razantní hod modelu na svahu dokáže se špatně upevněnou zátěží pohnout.
Jednou z možností je navlečení zátěže na šrouby přilaminované k trupu.
V dřevěném modelu lze závaží ke konstruci přišroubovat. Třeba jako Jindra v Hol´s der Teufel.
Závaží se do trupu lepí a u velkých závaží je dobré závaží zevnitř přelaminovat.
Závaží, kterým model vyvažujete, musí být v modelu velmi dobře zajištěno proti pohybu! A nenechte se ukolébat myšlenkou, že teď poletíte katolicky, že nebudete dělat žádnou akrobacii, že to upevnění dovymyslíte do příště. Ono to potom ve vleku trhne, závaží se uvolní a už nebudete muset nic vymýšlet!
Když potřebujete do nosu modelu umístit hodně olova, nevejde se vám olovo nasekané na kousky. Potom je výhodné připravit si jeden kus olova, který nějak spojíte s konstrukcí modelu.
U takového kusu olova je výhodné, když má částečně tvar trupu. Při nárazu se potom setrvačné síly snáze rozloží do konstrukce trupu.
Taková zátěž potom může být do přídě modelu zalaminováína.
Já si ve svém větroni chtěl zachovat co největší volnost v umisťování zátěže. Nechtěl jsem zátěž do předku trupu zalaminovat a ani se mi z prostorových důvodů nehodilo navlečení zátěže na zalaminované šrouby. Navíc, když jsem si letadlo připravoval, nebylo už na nějaké laminování ani pomyšlení, protože nebyl čas.
Trochu z nouze jsem si vymyslel tento způsob uchycení:
Olovo je odlito do dna konzervy. Každý kotouč má cca 0.5 kg. Kotouč je kleštěmi ohnut tak, aby seděl ve špici na dně trupu. V kotouči jsou vyvrtány díry, skrz které je prostrčen ohnutý drát do kola. Olovo je vloženo do špice před přepážku. Dráty se opírají o boky trupu a nedovolí olovu se zvednout ze dna trupu. Přepážka brání vysunutí olova dozadu do trupu.
Vyvažování motorových modelů
U motorových modelů je v nose modelu motor, nádrž, palivová instalace a případně ovládání příďového podvozku.
V nosu modelu tak příliš volného prostoru nebývá.
Vyvažování na ocase
Někdy vyjde při stavbě těžiště příliš vepředu a je třeba ho posunout dozadu. Potom je třeba umístit závaží na ocas modelu. Má to výhodu v tom, že na tak velké páce stačí malá závažíčka.
Při záletu stačí plátky olova přilepit lepicí páskou na povrch trupu, Lepte je ale tak, aby jste při přistání o olůvka nepřišli a nemuseli laborovat od začátku.
Protože je u mnoha modelů v ocasních partiích hodně málo místa, nezbude vám mnohdy než i trvalé vyvážení umístit vně trupu. I zde platí, že vyvážení musí být uchyceno tak, aby nemohlo upadnout.
Příčné vyvážení
Akrobatické modely se vyvažují i příčně. Pokud nejsou obě poloviny křídla stejně těžké nebo motor je instalovaný do boku, má letadlo tendenci zatáčet na těžší stranu.
(zveřejněno na stránce Uchycení vyvažovací zátěže)