Polomaketa 2.6 m (Discus, DG-1000, ASW ...)
Aneb Co vlastně chci?
Celkem nedávno jsem psal na téma výběru větroně pro poletování v termice (O jednom výběru modelu). Opakovaně mi chodí dotazy na toto téma, na diskuzních fórech po celém světě i u nás se podobné téma probírá znova a znova.
Když to shrnu a zjednoduším, tak je to stále o tomtéž:
"Koupil jsem si polomaketu větroně XY o rozpětí 2.6 metru a mám s ní problémy.
Jaký jiný model si mám pořídit?"
Nebo přesněji ten dotaz zní:
"Jakou jinou polomaketu této velikosti si mám pořídit? Která z nich dobře létá?"
Moje odpověď zní: Žádnou!
Ve výše uvedeném článku jsem zdůvodnil, proč volba takového modelu majitele neuspokojí - malá plocha křídla, velká váha a z toho plynoucí letové vlastnosti.
Celé to často souvisí s tím, že majitel takového modelu vlastně neví, co chce, nebo lépe řečeno neví co má chtít! Našel jsem na netu video, které celkem věrně popisuje létání s takovými stroji:
Všimněte si, kolik procent z doby letu běží u toho modelu motor. Hodně. Pokud by pilot letěl s lepším modelem - rozuměj výkonějším, motor by běžel vždy jen pár vteřin a potom by model dost dlouho klouzal, letěl by prostě jako větroň. To ale třeba ani majitel modelu neví, že by to mohlo létat lépe.
To se dostáváme k dalšímu problému začátečníků. Tím problémem je jejich izolovanost od modelářského dění. Nejdou létat s jinými modeláři, svoje létání si odbývají o samotě.
Létání společně s jinými má výhody. Když pominu pocity ze sdílení zážitku s někým, kdo fandí stejné věci jako já, tak mám možnost vidět létat jiné modely, různé piloty a mohu srovnávat modely mezi sebou, mohu srovnávat různé způsoby řízení. To mě může inspirovat, rozšíří mi to možnosti, nad kterými budu uvažovat co dál, jaký model si pořídím. A taky se mohu poučit z nezdaru jiných, mohu se ptát a posunout se tak rychle kupředu. To, co budu někde na fóru postupně řešit měsíc, mohu venku při létání s někým zkušenějším vyřídit za den.
Když se vrátím k tomu videu pár řádků zpátky, tak když bych hodil současně s tím pánem nad ten hezký svah třeba Siestu, tak bude vidět, jak málo to DGčko klouže a že proto si musí tolik pomáhat motorem. Zatím, co on má starost udržet výšku, tak já si budu plachtit. Zatím, co on letí vlastně jako s motorákem, já cítím na podelu každý závan. A když to "dýchne", dovedu kroužit "na pětníku" a létat třeba pět minut bez motoru, zatím co on takový závan proletí bez povšimnutí.
Ale to není tím, že bych byl lepší pilot než on, je to tím, že jeho model mu to prostě nedovolí. Je to o diametrálně rozdílné výkonnosti těch dvou modelů.
To, že je výkonnost těch modelů rozdílná má praktické důsledky. Když se v létě vypravím na louku, budu mít velkou šanci zalétat si v termice. S "polomaketou XY 2.6m" je ta šance několikanásobně menší. Když bude "plechové" počasí (žádná termika), na jedno nabití baterek nakloužu mnohem delší čas. Když půjdu na svah, zalétám si při slabším větru. A to ještě opomíjím lepší letové vlastnosti, třeba v kroužení!
Jedinou výhodou té malé polomakety je, že vypadá jako skutečný větroň. Podle mého názoru to ale nevyrovná ty možnosti, které mi dává účelový větroň stejné velikosti. Za léto budu mít s účelovým větroněm na stejný počet nabití akumulátoru několikanásobně větší nálet, budu mít víc nalétáno za různých podmínek, budu mít více zážitků, více zkušeností. A hlavně to budou zkušenosti s létáním s větroněm a ne s motorákem, co vypadá jako Discus, DG-1000, ASW ...
Viz Létání
(zveřejněno na stránce Bezmotorové modely, větroně)