image

Kategorie bezmotorových modelů stálý odkaz / permalink

12.01.2013

Druhů bezmotorových modelů a způsobů jejich provozování - létání je nepřeberné množství. Těžko se ty všemožné modely nějak škatulkují. Modely se rozdělují podle účelu, ke kterému jsou určeny, třeba pro určitou soutěžní kategorii, podle způsobu startu, podle určení, pro jak vyspělé piloty je stroj určen, podle velikosti, podle materiálů, ze kterých jsou vyrobeny ...

modely:

  • školní, začátečnické
  • rekreační
  • soutěžní
modely:
  • termické
  • házedla
  • svahové
  • akrobatické
modely:
  • bez motoru
  • s motorem
  • s elektrickým pohonem
  • se spalovacím motorem

modely:

  • nerobitné - modely z pěnových hmot, také tzv. "pěnolety"
  • smíšené konstrukce - třeba trup uz laminátu, křídlo a ocasní plochy konstrukční
  • celodřevěné, konstrukční
  • celokompozitové - trup, křídla i ocasní plochy z laminátu
modely pro:

Školní větroně

Pod pojmem školní větroň dnes kdekdo vidí model nerozbitný, model z pěnového materiálu. Ale tak to není.

Školní větroň bývá větroň, který má větší stabilitu, snese hrubější zásahy do řízení a když je dobře navržen, i sám vyřeší některé krizové situace. Říká se tomu, že je větroň "hodný". Nezáludné chování, velká stabilita, "hodnost" jsou vykoupeny menší obratností větroně.

A s pojmem školní větroň se váže i ten předpoklad větší odolnosti modelu vůči nešetrným přistáním. image

Ne každý školní model je opravdu školním modelem. Často mívají modely označené prodejcem jako "školní model" nevhodné vlastnosti a naopak, mezi modely pro pokročilejší jsou typy, které mají takové letové vlastnosti, že jsou vhodné i pro začátečníka.

O jednom výběru modelustálý odkaz / permalink

17.01.2013

Dnes se začíná s motorovými modely (první model). Po zvládnutí základů pilotáže školního motorového modelu mnohé napadne, že by také rádi okusili létání v termice s nějakým větroněm. A celkem pravidelně opakují stejnou chybu.

image

Když se člověk podívá na nabídku obchodů, uvidí široké spektrum účelových větroňů i polomaket větroňů. Většíně lidí je bližší ta polomaketa než nějaký účelový větroň. Ty polomakety prostě vypadají krásně a pokud se člověk podívá na nějakou akci, kde polomakety létají, tak vidí, že vypadají krásně i ve vzduchu.

image

Problém ale nastane při bližším zkoumání nabídek obchodů. Zatím, co účelové větroně jsou za pět, šest, sedm tisíc, tak polomakety jsou běžně za ceny přes deset tisíc! A když do toho člověk zapo čte serva, je z toho dvacet tisíc jako nic! image

Je tu však nabídka polomaket větroňů o rozpětí kolem 2.5 metru, jejichž cena tři čtyři tisice je velmi příznivá. Modely vypadají dobře, opravdu se podobají jejich skutečným vzorům a mimo ceny se líbí i ta velikost, protože takový model je skladný a snadno se převáží.

image

Rozpětí [mm]: 2600
Délka [mm]: 1190
Hmotnost [g]: 1200 - 1300
Plocha křídla [dm2]: 29
Ovládané funkce: S, V, K, podvozek, brzdy

image

Rozpětí [mm]: 2600
Hmotnost [g]: 1400 - 1600
Plocha křídla [dm2]: 30
Ovládané funkce: S, V, K, podvozek, brzdy

Když se model sestaví, vypadá opravdu dobře! image

image
zdroj: blog.xylonite.org

Pes je zakopaný v ploše křídla, která vychází u těchto modelů při "polomaketovém" půdorysu křídla příliš malá. Tyto modely se pohybují s plochou kolem 0.3m2, účelové větroně kolem 0.5m2. To je opravdu podstatný rozdíl. Váhově přitom tyto malé polomakety vycházejí hůř proti účelovému větroni už jen tím, že mají třeba zatahovací podvozek a jiné vymoženosti, které u této velikosti modelů nemají praktický smysl. Aby tyhle modely moderních větroňů dobře létaly, musí mít při těchto štíhlostech křídla rozpětí přes tři metry.

Majitel takového stroje potom prožívá zklamání. Očekával důstojný let v termice, hledání stoupavých proudů, kroužení - prostě plachtění. Místo toho řídí stroj, který, aby nespadl do vývrtky, musí stále letět dost rychle a protože je těžký a dost rychle klesá, je třeba často spouštět motor. Elektrolet vypadající jako reálný typ moderního větroně v této velikostní a cenové kategorii vede na model, se kterým lze létat spíše jako s motorovým modelem než jako s větroněm.

Moje doporučení je zvolit nějaký účelový větroň, který vám nebude proti srsti svými tvary:

image

S takovým strojem si opravdu zalétáte jako s "plachťákem" a jako pilota Vás to posune někam dál. Koupí malé polomakety větroně získáte motoráka s tvary větroně, koupí výkonějšího účelového větroně si umožníte "ochutnat" létání s větroněm. A uvidíte, že při létání nebudete až tak moc vnímat, že je to "jen" účelový model a ne polomaketa.

Polomaketa 2.6 m (Discus, DG-1000, ASW ...)stálý odkaz / permalink

25.02.2013

Aneb Co vlastně chci?

Celkem nedávno jsem psal na téma výběru větroně pro poletování v termice (O jednom výběru modelu). Opakovaně mi chodí dotazy na toto téma, na diskuzních fórech po celém světě i u nás se podobné téma probírá znova a znova.

Když to shrnu a zjednoduším, tak je to stále o tomtéž:
"Koupil jsem si polomaketu větroně XY o rozpětí 2.6 metru a mám s ní problémy. Jaký jiný model si mám pořídit?"
Nebo přesněji ten dotaz zní:
"Jakou jinou polomaketu této velikosti si mám pořídit? Která z nich dobře létá?"

Moje odpověď zní: Žádnou! image

Ve výše uvedeném článku jsem zdůvodnil, proč volba takového modelu majitele neuspokojí - malá plocha křídla, velká váha a z toho plynoucí letové vlastnosti.

Celé to často souvisí s tím, že majitel takového modelu vlastně neví, co chce, nebo lépe řečeno neví co má chtít! Našel jsem na netu video, které celkem věrně popisuje létání s takovými stroji:

Všimněte si, kolik procent z doby letu běží u toho modelu motor. Hodně. Pokud by pilot letěl s lepším modelem - rozuměj výkonějším, motor by běžel vždy jen pár vteřin a potom by model dost dlouho klouzal, letěl by prostě jako větroň. To ale třeba ani majitel modelu neví, že by to mohlo létat lépe.

To se dostáváme k dalšímu problému začátečníků. Tím problémem je jejich izolovanost od modelářského dění. Nejdou létat s jinými modeláři, svoje létání si odbývají o samotě.

Létání společně s jinými má výhody. Když pominu pocity ze sdílení zážitku s někým, kdo fandí stejné věci jako já, tak mám možnost vidět létat jiné modely, různé piloty a mohu srovnávat modely mezi sebou, mohu srovnávat různé způsoby řízení. To mě může inspirovat, rozšíří mi to možnosti, nad kterými budu uvažovat co dál, jaký model si pořídím. A taky se mohu poučit z nezdaru jiných, mohu se ptát a posunout se tak rychle kupředu. To, co budu někde na fóru postupně řešit měsíc, mohu venku při létání s někým zkušenějším vyřídit za den.

Když se vrátím k tomu videu pár řádků zpátky, tak když bych hodil současně s tím pánem nad ten hezký svah třeba Siestu, tak bude vidět, jak málo to DGčko klouže a že proto si musí tolik pomáhat motorem. Zatím, co on má starost udržet výšku, tak já si budu plachtit. Zatím, co on letí vlastně jako s motorákem, já cítím na podelu každý závan. A když to "dýchne", dovedu kroužit "na pětníku" a létat třeba pět minut bez motoru, zatím co on takový závan proletí bez povšimnutí.

image
foto: Václav Bašek

Ale to není tím, že bych byl lepší pilot než on, je to tím, že jeho model mu to prostě nedovolí. Je to o diametrálně rozdílné výkonnosti těch dvou modelů.

To, že je výkonnost těch modelů rozdílná má praktické důsledky. Když se v létě vypravím na louku, budu mít velkou šanci zalétat si v termice. S "polomaketou XY 2.6m" je ta šance několikanásobně menší. Když bude "plechové" počasí (žádná termika), na jedno nabití baterek nakloužu mnohem delší čas. Když půjdu na svah, zalétám si při slabším větru. A to ještě opomíjím lepší letové vlastnosti, třeba v kroužení!

Jedinou výhodou té malé polomakety je, že vypadá jako skutečný větroň. Podle mého názoru to ale nevyrovná ty možnosti, které mi dává účelový větroň stejné velikosti. Za léto budu mít s účelovým větroněm na stejný počet nabití akumulátoru několikanásobně větší nálet, budu mít víc nalétáno za různých podmínek, budu mít více zážitků, více zkušeností. A hlavně to budou zkušenosti s létáním s větroněm a ne s motorákem, co vypadá jako Discus, DG-1000, ASW ...

Viz Létání