Reinkarnace

Siestu jsem rozbil někdy v roce 2013 a od té doby ležela v dílně na polici pod stropem. Rozlámaný předek trupu, jedno křídlo zlomené v lomení ucha. Opravil bych to dřív, ale v paneláku v malé blbě větrané dílně ve sklepě jsem to nemohl dělat, jsem alergický na epoxy, a vynosit vše potřebné za dům a tam to polepit jsem se nikdy nedokopal. Siesta tak absolvovala stěhování z města na vesnici a potom několikerý přesun po domě. Kupodivu to vše přežila. Teď nastal čas zkusit ji uvést zase do provozu, osm let po jejím prvním letu.

Vyprávěnka, jak jsem ji rozbil, je docela poučná. Létali jsme na svahu na Kozlech a po dvou hodinách svahování jsem začal blbnout víc, než je zdrávo. Začal jsem létat souvraty, říkám tomu houpačka a je to zrychlující se série souvratů v malé výšce kousek od sebe. Ty souvraty jdou potom po sobě po dvou vteřinách. Ve chvíli, kdy model letěl dolů k zemi kousek ode mne se letadlo stočilo směrem na mě. Nestačil jsem ani uskočit a letadlo mě kuželem nabralo do lýtka. Těsně nad okraj pohory, z vnitřní strany. Bolest, která mě překvapila, mě přinutila sednout si na zem. Šestisetgramový modýlek a taková prda. Měl jsem problém sejít s kopce do auta. Trefil jsem se do svalu a něco jsem si s ním udělal. Uvnitř svalu modřina, bolelo to ještě měsíc. Mám od té doby větší respekt k pohybujícím se předmětům ve vzduchu.

Náraz vyvrátil motor a část trupu do pravého úhlu, předek trupu byl rozlámaný, potrhaný. Kousky laminátu jsem poskládal, zbodoval kapkami prstolepu. Trup jsem omotal lepící páskou a zevniř vylaminoval tenkou tkaninou.

Křídlo bylo v místě lomení rozlámané na kousky a hlavně uhlíkové trubky tvořící nosník křídla byly roztrhané a jejich konce byly od sebe přes centimetr daleko. Nakonec jsem vymyslel bandáž ze smrkové lišty spojenou s trubkami omotáním kevlarovou nití. Zbytek už byla klasika. Vyříznutí rozbitých balzových částí, vlepení nových kousků, vybroušení. Průhlednou červenou folii jsem doma neměl, jezdit kvůli tomu do krámu se mi nechtělo. Našel jsem nějakou červenou, svitek na jedné straně sežraný od myši. Ale záplata z toho šla vyříznout.

Model jsem znovu vystrojil. Motorovou přepážku jsem musel trochu zmenšit, vnitřní průřez jsem trošku laminováním zmenšil. Oprava trupu a křídla, montáž motoru a serv do trupu trvalo celkem asi 5 hodin.

Po obědě jsem šel letadlo zalétnout. Jediný problém je absence brzdy, létám tak celou dobu s protáčející se vrtulí. I tak to lětělo moc pěkně.

(zveřejněno na stránce Údržba a opravy)