Slet na Rané
Na dnes je naplánován slet větronářů na Rané. Má být k dispozici vlečná i naviják. Přehazuji rádio z Extry a těsně před jedenáctou frčím na Ranou.
Původně se mělo létat přímo na letišti, ale už před odjezdem mi volal Karel Prokop, že z vleků nebude nic, že to není nějak zajištěné a že kluci od nich létají na svahu. To mi vyhovuje. Fouká na cvičnou louku nad letištěm a tak jedu rovnou tam. Na parkovišti je asi 10 aut a na svahu vidím pět a půl člověka. Velká akce to tedy není. Funkce pořadatele sestává ze zápisu čísla kanálu a věty: "Můžeš jí létat".
Dávám Luňáka dohromady a škrábu se nahoru pod malou bouli.
Fouká příjemný stejnoměrný vítr a nosí to daleko široko.
Než jsem došel nahoru, tak dva piloti co létali s pěknými velkými brusy sešli dolů, takže ani nevím kdo a s čím to létali. Jeden z nich mi ale hodil Luňáka a já si moc pěkně asi 40 minut polétal.
Spíše než nějakou řízenou akci připomínal provoz ve vzduchu běžné ranské létání. Jen to všichni s polomaketami drželi hrozně vysoko nad svahem a jediný Vojta Stejskal hobloval svah pěkně při zemi.
Stejskalovi předváděli pro mě nové - gravitační start. Nevěřil jsem, že se jim to může tady na louce podařit, ale Vojta nakonec svého Foxe po nekonečné jízdě z kopce za velkého drncání úspěšně zvedl a odstartoval. (pokud se chcete podívat jako to asi vypadá, najděte si na stránce Zajímavá videa s leteckou tématikou video pod názvem Bezmiechowa - Blaník startuje gravitačně )
Před druhou hodinou se dává do deště. Létal bych ještě, ale nově instalovaný displej mi to nedovolí. Raději jedu domů slavit narozeniny své ženy.
Při odjezdu ještě koukám, jak se nad svahem prohání 6 dospělých větroňů. Létají hezky pěkně za sebou jako vláček. A dole na letišti slyším vlečnou startovat další větroň!
(zveřejněno na stránce Létání)