Na svahu i aerovleky
Na letiště jsem dorazil v jednu. Je docela hezky, skoro 15 stupňů, vidět je do daleka. Fouká na cvičnou louku a nad kopcem je už vidět nějaké modely.
Všichni jdeme na svah. Fouká to tak tak, těžší modely to mají právě tak na udržení. Po hodině létání vidíme na obzoru mraky, ze kterých vypadávají nějaké srážky. Pochvalujeme si, jak jeden pás deště jde kolem kopce zprava, druhý zleva, až začne drobně pršet i na nás. Za chvilku jsou z toho kapky velké, za další chvilku už pádíme dolů a do hlav a do modelů bubnují kroupy! Za pět minut jsme promočení.
Stěhujeme se zpátky na letiště, usušit se, občerstvit se. Po hodince už jsou deště za námi a začínají se létat aerovleky. Na dráze vznikají zajímavé situace, třeba když traktůrek sekající dráhu čeká, až se kolem něj prožene vlek.
Večer sedíme v klubovně, žvaníme, promítáme.
Foto řeknou více:
(zveřejněno na stránce Podzimní Raná 2011 - pátek)