Ovládání fotoaparátu na dálku 
Podobným problémem jako je ovládání fotoaparátu umístěného v letícím modelu (Fotoaparáty v modelech) je ovládání fotoaparátu umístěného na zemi.
Občas chci pořídit nějaké žánrové obrázky se svého létání. Znamená to mít k ruce pomocníka fotografa, který zvládne pořídit fotky podle vašeho zadání. Nikoho takového k dispozici nemám. Zvláště v místech, kam se dostane jen ten, kdo je v dobré fyzické kondici, se pomocník hledá těžko. Cizí a mnohdy ve fotografování nezkušený pomocník nezvládá fotografování ani technicky, ani kompozičně. Navíc je problematické vystihnou správný okamžik pro namáčknutí spouště a pořízení snímku s ohledem na pohyb modelu. Ideální řešení pro tento případ (není k dispozici šikovný pomocník) je mít fotoaparát na stativu a ovládat si ho sám.
Jsou fotoaparáty, které mají dálkové ovládání, ale to nejde v tomto případě použít. Proč? Zkoušel jsem použít dálkové ovládání ke svému fotoaparátu, ale jeho dosah je malý. A hlavně při létání není čas otáčet se někam dozadu a mířit ovladačem na fotoaparát.
Jo Grini z Norska popisuje na svém webu (My Diary ze 7.ledna 2005) jednoduché řešení. Má na fotoaparátu přijímač se servem, které ovládá spoušť. V přijímači je stejný krystal jako v modelu. Jedním vysílačem tedy Jo ovládá model i fotoaparát. Stisknutím knoflíku na vysílači může kdykoli pořídit snímek. Dosah ovládání prakticky neomezený. Pro záběry na svahu nebo na letišti mi vychází dobrý odstup 10 - 40 m. Při dosahu rádia stovky metrů žádný problém. Více viz Ovládání fotoaparátu.
V našich zemích je bohužel třeba dávat pozor, aby někdo, zatím co vy nalétáváte na ten "nej" záběr, neodnesl váš fotoaparát i se stativem.
Ovládání fotoaparátu z vysílače
Po poslední zkušenosti z létání, kdy se nenašly ani jediné ruce, které by vzaly můj fotoaparát do ruky a pořídily nějaký dokumentační snímek (viz Létání a nic než létání), jsem se rozhodl, že si musím vyrobit nějaké udělátko, abych mohl fotografovat ze stativu a fotoaparát ovládat na dálku.
Můj fotoaparát je vybaven zálkovým ovládáním. To jsem si ale už v terénu vyzkoušel. Pro fotografování při létání je třeba odstup fotografa minimálně 7 - 10 metrů a to už dálkové ovládání nezvládne. Také není čas otáčet se někam dozadu a mířit ovladačem na fotoaparát.
Inspiroval jsem se na webu Jo Grini. Ten má u fotoaparátu přijímač pracující na stejném kanálu jako přijímač v modelu. K přijímači je připojený speciální modul, který mění signál jednoho výstupu přijímače na sognál infračerveného dálkového ovládání. Stiskem tlačítka na vysílači tak pořídí snímek v libovolném okamžiku.
Já však takový modu ke svému fotoaparátu nemám a nevím o nikom, kdo by ho dělal. Stisk spouště proto musím realizovat mechanicky.
Jé je tedy moje zadání:
- fotoaparát musí být možné ovládat z vysílače, kterým řídím model
- ovládání musí fungovat i na vzdálenost desírek až stovek metrů
- jednoduché ustavení fotoaparátu při aranžování záběru a stabilita jeho pozice
- fotoaparát musí vydržet v pohotovosti desítky minut
- fotoaparát musí být rychle použitelný i k běžnému fotografování