Navečer trochu adrenalinu

Fouká mírný severozápad, tak mě napadlo dát si s Lentusem navečer trochu adrenalinu. Pojedu na Čerťák! Viz mapy.cz

Foukalo do 5 m/s a svah nosil bezpečně všude. To se ukázalo jako problém, protože udržet se v menší výšce znamenalo tlačit a tlačit. Kamera zachytila kňouravý vzduch, ale na zemi bylo slyšet skoro nepřetržité svištění. Když jsem přijel asi v šest na místo, odstartoval poslední padáčkář a vydal se za ostatními směr Ústí nad Labem. Další padáky byly napravo proti proudu. Nad startovištěm jsem tedy měl volný prostor. Občas se některý z padáčkářů přiblížil, v záběrech se občas padák mihne, ale létali o hodně výš než já.

S postupujícím časem se slunce sunulo nejen dolů k obzoru, ale posouvalo se pořád doprava, až bylo přesně v místě, odkud jsem chtěl nalétávat na přistání. To byl problém! Za hranou a proti větru se dalo na brzdách dobře klesat a při prvním přistání to krásně zafungovalo. Druhé přistání už byl zápas. Dozadu za hranu už jsem nemohl, tam byla stěna oslepujícího světla, a nad hranou bokem na vítr mělo letadlo i s vytaženými brzdami natlačené na přistání pořád velkou rychlost. A ten pruh, do kterého jsem potřeboval sednout je mezi stromy jen 50 metrů široký. Do toho se nevejdu.

Nakonec jsem si vymyslel, že sednu po větru. Za hranou bylo skoro bezvětří a když rychle shora propadnu větrem a turbulencí na hraně, tak to nějak nad křovím na brzdách utočím. V rezervě jsem měl motor, kterým bych letadlo při ztrátě vztlaku z pádu vytáhl. Dopadlo to dobře. Ale bušilo mi!

Z logu jsem vyčetl, že letadlo i ve 150 metrech nad místem startu stoupalo stabilních 5 m/s.

stroj: Lentus
místo: Čerťák
kamera: Insta360 GO 3
střih: DaVinci Resolve

(zveřejněno na stránce Lentus)