První let

První let. Šlo to jednoduše, řekl bych standardně a bez překvapení.

Instalace rádia, nastavení smyslu výchylek a jejich velikostí, letové fáze, bezpečnostní vypínač motoru, kontrola těžiště. Baterka je v nejzažší poloze a chtělo by to ještě kousek dozadu, těžiště vyšlo 5 mm před doporučením výrobce. Budu mused dovážit ocas. Ale to až příště. Ještě kontrola dosahu rádia.

První dojem: Je to autobus!

Odhod bezproblémový. Žádné běhání, jen se člověk musí rukou do hodu opravdu opřít, těch dva a půl kilogramu je znát. Dotrimoval jsem si výškovku pro různé polohy vztlakových klapek, aby letadlo po jejich vysunutí letělo ustálenou rychlostí. Mám čtyři letové fáze: normal, rychlost, termika, kdy je celá odtokovka v neutrálu, mírně dolů, trošku nahoru, a přistání, kdy jsou vyklopeny vztlakové klapky. Ještě sliderem proporcionálně ovládám butterfly, brždění vzlakovými klapkami vyklopenými dolů a křidélky vyklopenými nahoru.

Zkouším si, jak to s různým nastavením vztlakových klapek rychlé letí, zkouším si, kdy to "upadne", zkouším, jak utažené zatáčky v bezmotorovém letu to snese. O tom, kolik snese konstrukce pevnostně při dynamickém létání, o tom pochyby nemám. Snese to opravdu hodně, to už vyzkoušeli jiní.

Při létání v blízkosti země je třeba počítat s tím, že to má větší setrvačnosti nejen proto, že letadlo je větší a těžší, ale i kvůli rozložení hmot. Ty bublinky jsou relativně těžké a setrvačné síly tak působí na velkých ramenech. Překlopení z jednoho náklonu do opačného chvilku trvá, na výškovku reaguje letadlo "gumověji". U Funraye je vidět každý sebemenší pohyb kniplem výškovky, u Lentuse se to schová. Lentus a Funray jsou jiné světy. A projeví se to i v tom, když dá člověk plný plyn. Funray vystřelí dopředu a po přitažení letí jak střela "kolmo" k nebi, Lentus se začne rozjíždět, stoupat, ale ten pocit jako u Funraye nemá. Efekt "hotliner" se nekoná. Je to asi taky tím, že motorizace je stejná, baterka je stejná a Lentus je prostě o dost větší letadlo. Asi proto někteří létají Lentuse s akumulátorem 4S. Dolů to ale "sviští" dobře!

Šel jsem večer, ale i tak to trochu "ťukalo", mohl jsem si tedy vyzkoušet kroužení ve výšce. Letadlo krouží vcelku příjemně, musí se trochu korigovat náklon, má tendenci naklánět se do zatáčky, ale to bude v silnějším a užším stoupáku dobré. Na to si ale musím počkat, až půjdu létat přes den. Strkání do zatáčky velkými výchylkami jako u kázedla nejde provozovat. Letadlo jen převede pořádný výkluz. V podstatě to je v kroužení hodné letadlo.

Při přistání jsem si zase uvědomil ty setrvačnosti. Nalétával jsem s vytaženými vztlakovými klapkami z poměrně velké dálky a potřeboval jsem se trefit do úzkého pruhu nižšího porostu. Letadlo letící rovně ve výšce pod dva metry a postupně klesající občas dostalo do jednoho nebo druhého křidla malinký impulz, udělalo to náklon do pěti centimetrů na koncích křídel, moje korekce křidélky to srovnala, ale letadlo vandrovalo od osy mé pomyslné přistávací dráhy sem tam dobře o metr.

Zálet spokojenost! Jdu si namalovat držák na kameru.

(zveřejněno na stránce Lentus)