Řešení kabeláže v trupu 
V trupu je většinou soustředěna kompletní instalace rádia, pohon atd.
Upevnění kabelů v trupu
Kabely v trupu lze upevnit různými způsoby. Uvedu zde některé. V praxi se zpravidla tyto způsoby podle potřeby kombinují.
Zastrkání kablíků za molitany
V modelu běžné velikosti jsou komponenty rádia zabaleny v ochranném obalu (třeba molitanu) a v trupu uloženy natěsno. Kablíky je pak možné zastrkat mezi molitan a trup.
Přilepení kablíků ke stěně trupu
V prostorném trupu je možné kablíky přibodovat pistolí s tavným lepidlem ke stěně trupu.
Nevýhodou je, že kabeláž se stává pevnou součástí modelu. Při demontáži je nutné kabely odtrhnout a očistit od lepidla. Zapatlání od lepidla lze předejít tím, že se kabely před přilepením protáhnou bužírkou.
Uchycení kablíků elektrikářskými pásky
V prostorném trupu je také možné k uchycení kablíků použít elektrikářských pásků. Stačí k tomu vhodně rozmístěné otvory v přepážkách, za které se pásky dají chytit. Také je možné použít samolepící příchytky.
Výhodou je, že kabeláž se dá jednoduše demontovat přestřižením pásků.
Je třeba dát pozor, aby se kabely nemohly někde prodřít přes ostrou hranu.
Anténa přijímače
Anténa se vede co nejdál od ostatních vodičů. Nejběžnější způsob je vyvedení antény na nejbližším vhodném místě ven z trupu a její zavěšení na vrchol směrovky.
Místo vhodné pro vyvedení antény musí splňovat následující podmínky. Při nárazu by neměla být anténa ohrožena třeba křídlem vysmeknutým z jeho uložení. Při hodu modelu by ruka neměla mít možnost zachytit za anténu. Anténa by neměla mít možnost dostat se do točící se vrtule. Anténa by neměla být vyvedena v místě, kde ji hrozí prodření při přistání.
Trupy z uhlíku stíní rádiový signál. Anténa musí být u těchto trupů vyvedena ven!
Anténa vedená ke směrovce
Nejběžnější provedení antény. Anténa je vyvedena co nejdříve z trupu ven a vedena k vrcholu směrovky.
U motorového modelu bývá přijímač uložen pod/nad křídlem. Anténa je vyvedena na hřbetu trupu za křídlem. U větroňů, které mají přijímač uložený více vepředu, se anténa vyvádí nahoře za kabinou.
Do otvoru je vhodné vložit krátký kousek bužírky a anténu protáhnout skrz tuto průchodku. Anténa se potom neláme přes hranu otvoru.
Anténa je vedena nahoru na vrchol směrovky, kde je pružně uchycena přes smyčku tenké gumy. Smyčka gumy je na vrcholu směrovky uchycena špendlíkem nebo protažena malou dírkou. Pružné uchycení oceníte ve chvíli, kdy trup o něco opřete zrovna v místě vedení antény.
Pokud anténa ještě přečnívá, nechá se přečnívající kus plandat. Někdy se vede od vrcholu směrovky na konec výškovky.
Prutová anténa
U modelů, u nichž je třeba zajistit dobrý příjem v extrémních situacích jako jsou například jety, které létají ve velkých vzdálenostech od vysílače, se používá prutová anténa.
Toto řešení je používané již mnoho let. Je to anténa z ocelové struny vetknutá většinou do hřbetu trupu. Pamatuji si tyto antény na akrobatických modelech M3 už v osmdesátých letech.
Na snímku je prutová anténa na proudovém modelu Fokker Jana Horáka (model je na stojanu vzhůru nohama).
Hlavní část antény tvoří drát vetknutý do hřbetu trupu modelu. O jeho délku je zkráceno lanko původní antény přijímače.
Původní anténa a anténa prutová musí být spolehlivě spojeny. Na konec lanka antény se dává očko a to se přichytí k patě prutové antény šroubkem.
Prut antény se dělává lomený. Kus je svisle vzhůru, kus je v úhlu 30 - 45 stupňů.
(zveřejněno na stránce Příklady řešení kabeláže)